Dánsko je jednou z tranzitních zemí na cestě do Švédska a prošlo jím již mnoho lidí. Tomu se Dánové snaží předejít stále se zpřísňujícími protiimigračními opatřeními, jejichž cílem je odradit od cesty přes jejich území další příchozí. Taková politika má však dopady i na Dány samotné.

Bývalá ombudsmanka pro práva dětí a spistovatelka Lisbeth Zornigová je jednou z těch, kteří nyní stojí před soudem. Rozhodli se totiž vzít stopaře, což z nich podle dánských zákonů dělá převaděče lidí, a to i přesto, že jeli jen po dánském území.

Zornigová jela po dálnici a nabídla rodině Syřanů odvoz do Kodaně. Její manžel jim poté nabídl sušenky a kávu a odvezl je na nádraží, kde jim koupil jízdenky do Švédska. Nyní čekají na verdikt soudu, jelikož oba byli obviněni z převaděčství.

Jedná se o jeden z mnoha takových soudních procesů, kdy se dánští občané rozhodli, že nebudou nečinně stát a přihlížet proudu lidí cestujících do Švédska, kde jsou lepší azylové podmínky. Podle dánských zákonů je však zločinem přepravovat lidi bez povolení k pobytu. Od září 2015 do února 2016 tak již bylo obviněno 279 osob. Soud již uložil několik peněžitých trestů v hodnotě téměř 20 tisíc korun a výš.

Celý text zde

„Myslela jsem si, že převaděčství je, když vezete někoho přes hranice a dostanete za to peníze nebo z toho jinak těžíte – ne že jezdíte v zemi,“ podivovala se Zornigová. „Bohužel se zdá, že v Dánsku je tomu jinak.“ Před soudem uvedla, že je vinna nanejvýš z toho, že „pomáhala lidem v nouzi“.

OSN stanovuje pašování lidí jako činnost motivovanou materiálním či finančním ziskem, podobně jako rozhodnutí EU, podle kterého nelze pokutovat osobu, která „poskytuje humanitární pomoc“. Dánsko však není vázané žádnou z těchto smluv. „Dánsko již není první v Evropě v ohledu lidských práv, je úplně na dně. Za posledních deset let se podařilo zcela rozebrat dánské azylové zákony,“ řekl Bjorn Elmquist, právník zastupující Zornigovou a další obžalované.

Diskuse v Dánsku se mezitím přiostřuje, kdy na jedné straně je stále sílící Dánská lidová strana a na straně druhé se objevují hnutí pro pomoc uprchlíkům, jako „Vítejte v Dánsku“ či „S převaděči lidí“.

„Počty příchozích uprchlíků v Dánsku klesají, ale my o tom pořád mluvíme, jako bychom byli Řecko,“ řekla Line Sogaardová, mluvčí skupiny Vítejte v Dánsku. „Zdravý rozum jakoby se odstěhoval do Ruska, tak je nám vzdálený.“

„Je povinností člověka konat, pokud je to v jeho moci. Musíte oponovat zákonům, které perzekvují jiné lidi,“ řekla studentka Reem al Awwadová, členka organizace S převaděči lidí, která poskytuje uprchlíkům cestu přes hranice do Švédska. „Dost jsem se bála, že bych mohla přijít o právo zde žít a být deportována,“ přiznala al Awwadová a dodala, že by to však udělala zas.