Antonín Staněk v závěru svého působení na Ministerstvu kultury učinil několik rozhodnutí, která u dotčených vyvolávají bouřlivý odpor. Jedná se o několik rad a poradních orgánů, o jejich existenci značná část veřejnosti nejspíš doposud neměla tušení.

Ve středu média psala o Staňkových změnách v Ústřední knihovnické radě. Proti nim pobouřeně protestoval její dosavadní předseda Vít Richter, sedící v čele rady již od roku 1998. A rovněž odboráři ze Svazu knihovníků a informačních pracovníků, jehož předseda sedí v radě s Richterem.

Ve čtvrtek se pro změnu objevila informace o pobouření dotčených ze změn, které ministr provedl v orgánu nazvaném Rada Programu státní podpory festivalů profesionálního umění pro oblast klasické hudby.

Ta je jen jednou z několika rad, které mají ministrovi radit v oblasti státní podpory umělců. Další takové rady jsou zřízeny pro oblasti divadla, tance, alternativní hudby, výtvarného umění a literatury.

Ministerstvo kultury k odvolání členů rady pro klasickou hudbu na svém webu uvedlo: „Ministr Staněk dále odvolal několik členů festivalové komise (Rada pro klasickou hudbu Programu státní podpory festivalů profesionálního umění), u nichž byla jejich předchozím jednáním prokázána podjatost při rozhodování.“

Právě zmínka o prokázané podjatosti rozzuřila některé odvolané členy rady nejvíce. Konkrétně se jednalo o Mikuláše Beka, brněnského senátora, paralelně rektora tamní Masarykovy univerzity a donedávna tedy též předsedy výše zmíněné rady.