Je dobře, že máme přímou volbu prezidenta?Anketa
Zmínil, že cítí, že „žijeme v nebezpečně nevlastenecké nebo snad dokonce antipatriotické době“, avšak nevidí „žádný pádný a přesvědčivý důkaz, že jsme již dospěli do okamžiku, kdy si zaslouží být situace nazývána křižovatkou“.
„K mému velkému překvapení dokonce jeden z nejlepších evropských novinářů, můj dobrý přítel, šéfredaktor švýcarského týdeníku Die Weltwoche Roger Köppel, v jednom ze svých posledních komentářů v polovině března napsal, že v tuto chvíli konzervativci získávají půdu pod nohama. Roger dále píše, že bývalý outsider Orbán bude brzy ztělesňovat něco jako evropský mainstream. Kéž by to byla pravda,“ poznamenal exprezident, že takovéto výroky mohou být příkladem akorát „zbožného přání“. „Může dokonce demotivovat některé naše přátele, kolegy a příznivce. Varuji před tím,“ dodal.
Pojem křižovatka tak podle něj neříká, že právě teď „stojíme před dvěma nebo více cestami či směry, z nichž bychom si měli vybrat“. „Jak mu rozumím já, znamená mnohem víc. Naznačuje, že jsme již dospěli k okamžiku, kdy je změna nevyhnutelná,“ popsal, jak si jej vykládá on sám.
Ochotu ke změně však na Západě stále u majority nezaznamenává: „Já to vidím tak, že my v Evropě, stejně jako na celém Západě, jsme tohoto okamžiku ještě nedosáhli. Jsme, k mé velké lítosti, pouze zklamáni, rozzlobeni, dokonce pobouřeni tím, co se v našich zemích děje. To však neznamená, že jsme dosáhli okamžiku, kdy jsou naše společnosti připraveny a ochotny ke změně.“
Podle Kause bychom mohli vše přirovnat ke zkušenostem z komunistické éry a tázat se zdali lidé v zemích střední a východní Evropy byli „v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech na křižovatce?“ „Moje odpověď zní ne,“ pronesl, že tehdejší režim a systém ještě zdaleka nebyl blízko rozvratu.
Fotogalerie: - Mrtvý protest
I my se dnes podle Klause stále nacházíme v rámci této časové paralely nikoliv v době, kdy se blížil rok 1989, ale stále ještě dosti daleko od změn. „Když používáme tuto paralelu s komunismem, obávám se, že co se týče míry znechucení nebo nesouhlasu se současným politickým a ekonomickým uspořádáním v Evropě, nejsme v osmdesátých letech. Dokonce se obávám, že jsme stále někde v sedmdesátých letech,“ zaznělo s tím, že falešná očekávání jsou akorát omylem a ke stěžejním změnám se ještě rozhodně neblížíme.
„Troufám si tvrdit, že v našich společnostech neexistuje zásadní nesouhlas se současným západním ekonomickým a politickým systémem. Já sám s ním zásadní nesouhlas mám, zejména když jako měřítko použiji očekávání, která jsme měli v okamžiku pádu komunismu před více než 35 lety,“ prohlásil poté Klaus, že na rozdíl od něj většina společnosti za současného stavu ještě po velkých změnách nevolá.
Jmenoval, že on sám nesouhlasí se směřováním politického i ekonomického systému v několika bodech. „Za prvé, naprosto nesouhlasím s naším evropským politickým systémem, zvaným liberální demokracie. Ukázalo se, že je to karikatura demokracie,“ začal Klaus svůj výčet a podoktl, že „liberální demokracie“ vede ke ztrátě významu parlamentů a k rostoucí dominanci nevolených nevládních organizací v našem politickém životě.
Fotogalerie: - Výstava o armádě
„Za druhé, naprosto nesouhlasím se současným ekonomickým systémem, který je založen na nedůvěře v trh a na stále rostoucí důvěře ve vládu a její schopnost nahradit trhy,“ pokračoval bývalý prezident, načež za třetí varoval před rostoucí zásadní nedůvěrou v tradiční hodnoty a instituce, zahrnující „pokusy o redefinici lidské přirozenosti, o redefinici toho, co je normální a co normální není, toho, co odráží a zaručuje pokračování po staletí a tisíciletí evolučně budovaných principů lidské společnosti“.
Poslední Klausův bod se pak týkal právě války. „Naprosto nesouhlasím se současnou propagandou války a zesměšňováním míru, jakožto i s prosazováním hegemonistického řízení světa, jak to můžeme vidět na současné dezinterpretaci příčin a průběhu ukrajinské války,“ pronesl.
„To jsou tedy mé čtyři zásadní nesouhlasy, které k mé velké lítosti většina Evropanů nesdílí a bude trvat dlouho, než se podíl Evropanů s podobnými postoji zvýší,“ shrnul někdejší český prezident s tím, že zatímco během komunistické éry existoval příklad životaschopné alternativy lépe fungujícího systému v podobě tehdy svobodného, demokratického a ekonomicky dobře fungujícího Západu, dnes taková alternativa pro „progresivistické, woke, multikulturní a zelené revoluci“ neexistuje.
Fotogalerie: - K třetímu výročí ruské invaze
Alternativa, jež by pro nás mohla být příkladem, podle Klause není ani ve směru na západ, ani na východ. „Není to v dnešní době západní Evropa, není to v dnešní době Amerika a rozhodně to není Čína a podobné země,“ řekl.
K Americe se vrátil se slovy o „jiskřičce naděje“, kterou mělo být před pěti měsíci vítězství Donalda Trumpa. „Trump zahájil novou éru v mezinárodní politice. Vrátil to, co považujeme za naprosto zásadní, vrátil národní zájmy do podstaty politiky a dál prosazuje již zapomenuté a zneuctěné konzervativní principy, řekl bych principy normálnosti a zdravého rozumu. Takový impuls, který dalo Trumpovo volební vítězství, takový impuls byl velmi potřebný a už má obrovské důsledky,“ ocenil bývalý prezident.
Otázkou však dle něho je, co to bude znamenat pro nás a změny v Evropě. „Musím zdůraznit, že to bude záležet jen na nás. Musíme pokračovat v boji proti všem absurditám progresivismu, multikulturalismu, ekologismu a globalismu,“ vyzval.
Fotogalerie: - Příjezd eurohonorace
„Musíme dělat politiku v zájmu občanů našich vlastních zemí, ne bruselské byrokracie, ne nevládních organizací Sorosova typu, ne aparátčíků OSN a ne univerzalistických mezinárodních médií. Trumpovo volební vítězství a jeho radikální nástup do úřadu otřásly světem. Zaútočil na mnohé zažité zvyky, tradice a vzorce chování, a tím ohrozil pohodlnou existenci mnoha evropských politiků, kteří si zvykli žít ve světě nezodpovědnosti a neefektivity, jež umožnila evropská postdemokracie a centralismus,“ pravil též, že návrat Donalda Trumpa mnohé zaskočil a to včetně „obvykle velmi hlasitých a nadmíru sebevědomých exponentů a zastánců svobodného světa“.
Takové vnímá změny v Americe. Zaskočení však opadá a podle Klause je tak právě nyní nezbytné „rychle využít zbývajícího chaosu, zmatku a šoku těch, kteří se cítí být Trumpem napadeni“.
K tomu, zda se podaří „využít náhle otevřeného okna příležitosti a začít provádět rozhodné změny“ je Klaus skeptický. Překážky dle něj činí to, že „jsem nerozhodní, nesvorní a rozmazlení léty nečinnosti a pohodlného života“ a rozdělení panuje jak mezi zeměmi, tak uvnitř zemí nebo že státy „již ztratily významnou část své suverenity“ skrze její delegaci Bruselu.
"Konzervativci ziskavaji pevnou pudu pod nohama a z outsidera Orbana se stane brzy mainstream,jak rekl Roger Koppel z Die Weltwoche," pripomnel mimo jine ve svem projevu exprezident Vaclav Klaus na dnesni konferenci Patriots for Europe: Conservative Crossroads: Shaping Tomorrow’s… pic.twitter.com/XmOPYsKVsq
— Janina z Londyna (@zlondyna) April 12, 2025
Politické strany navíc podle Václava Klause tvoří členové, kteří „jsou motivováni spíše k tomu, aby byli u moci, než aby politicky vedli zemi“ a „všechny politické strany více či méně přijaly hlavní principy současných dominantních ideologií environmentalismu, multikulturalismu, genderismu, progresivismu a globalismu, což je činí téměř nerozlišitelnými“. Výjimkou podle bývalého prezidenta v rámci hlavních politických stran není ani Česko.
Co očekávat? „Měli bychom být připraveni i na zoufalé pokusy všech politických elit vrátit svět před Trumpovo vítězství. Očekávám zintenzivnění snah a aktivit jak ze strany politiků a byrokracie EU, tak ze strany dlouholetých politiků v jednotlivých evropských státech,“ pravil Klaus s tím, že „záleží jen na nás, zda se s tímto smutným osudem pasivně smíříme, nebo se pohneme kupředu“.
Patrioti pro Evropu byli dle něj zvoleni nikoliv proto, aby zachovali status quo, ale „aby ho přetvořili“ a velkým zdrojem inspirace by pro ně podle Klause měl být právě americký prezident Donald Trump. „Promarnit tuto příležitost by bylo tragické, protože taková příležitost se již brzy nevrátí,“ upozornil bývalý prezident závěrem své řeči na sobotní konferenci europarlamentní frakce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte, že je třeba se ohradit proti válečné propagandě?
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kotas
Miloš Černík 1
