V září bylo dohodnuto a koalicí představeno zvýšení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas.

Z dosavadních 135 korun měsíčně se televizní koncese má od ledna 2025 zvýšit na 160 korun, za rozhlas se nově bude platit 55 korun.

„Česká televize vykonává svou činnost v souladu se zásadami dobrého hospodáře. Provádí tak pravidelnou analýzu televizních poplatků po splatnosti a zasílá upomínky na dlužné předpisy,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz zástupce tiskové mluvčí ČT Radek Konečný.

Platit by to mělo až od roku 2025, ovšem již nyní je to ožehavé téma.

Po oznámení plánu ministra Baxy se z něj okamžitě stala politika, zejména vzhledem k postoji opozice.

„Před rokem ministr kultury Baxa z ODS prohlásil v OVM, že nebude zvyšovat koncesionářské poplatky. Stejně jako premiér a koalice SPOLU slibovala, že nebude zvyšovat daně, nebude zvyšovat daň z nemovitosti nebo věk odchodu do důchodu. Takže toto je další lež,“ říká pro ParlamentníListy.cz poslankyně SPD Karla Maříková, která se ve Sněmovně věnuje právě věřejnoprávním médiím.

Nově se poplatky nejen zvýší, ale rovněž se rozšíří okruh plátců o mobily, tablety a další zařízení umožňující příjem signálu. Touto změnou se očekává nárůst počtu koncesionářů asi o čtvrt milionu.

Analytik Štěpán Kotrba pro ParlamentníListy.cz v září vysvětloval, že návrh novely je v podstatě změnou z poplatku na „přímo dedikovanou nepřímou daň z hlavy“. I když v zákoně stále zůstává fikce poplatku za přijímač, reálně se platba za televizi stává platbou za možnost přijímání. Týká se tedy téměř kohokoliv, kdo může televizi sledovat (s možností prokázání opaku), a od daně ji odlišuje hlavně to, že není odváděna do státního rozpočtu, ale konkrétnímu veřejnoprávnímu vysílateli.

„Kdo to chce poslouchat a sledovat, ať si za to platí, kdo to nechce poslouchat a sledovat, ať za to neplatí,“ nesouhlasí poslankyně Maříková a nabízí jednoduché řešení. Byť si klade otázku, jestli by se ČT a ČRo v takovém režimu vůbec dokázaly uživit.

Andrej Babiš již v době Baxova návrhu avizoval, že do příštích voleb půjde hnutí ANO s programem úplného zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Veřejnoprávní média by podle něj měla být placena ze státního rozpočtu.

„Proč byste měli platit koncesionářské poplatky provládním médiím? Ať jsou placená ze státního rozpočtu, ne z vašich kapes. Tohle navrhnu do dalších voleb,“ uvedl na sociální síti.

Proti nápadu se rázně postavili mnozí politici koalice, třeba senátor STAN David Smoljak: „Vyhrožovat v této situaci faktickou likvidací médiím, která tu už přes třicet let poskytují velmi kvalitní veřejnou službu a mají nejvyšší míru důvěry veřejnosti, už není jen politický žvást. Je to otevřená hrozba útoku na základní instituce našeho demokratického systému,“ varoval zástupce Prahy 9 v horní parlamentní komoře.

Senátor Smoljak se také v říjnu vypravil do Vídně, kde jej zaujal postoj tamního ústavního soudu, že na veřejnoprávní vysílání mají přispívat úplně všichni, nikoliv pouze vlastníci televizních přijímačů, a od začátku roku 2024 tedy platí každá domácnost s přístupem k internetu. Senátor Smoljak k tomu doplnil komentář: „A stejně jako u nás tu teď tohle rozhodnutí nejvíc kritizují strany, které mají blízko k dezinfoscéně i k Rusku!“

Nově se poplatky nejen zvýší, ale rovněž se rozšíří okruh plátců o mobily, tablety a další zařízení umožňující příjem signálu.

Nezdá se pravděpodobné, že by ke zrušení poplatků po příštích volbách skutečně došlo. Sama Česká televize s touto alternativou zjevně nepočítá.

Před koncem roku totiž uzavřela dohodu s exekutorským úřadem, který pro ni má nezaplacené televizní poplatky vymáhat. Smlouva je uzavřena na pět let.

Exekutor Petr Polanský, sídlící v Liberci, v minulých letech příležitostně vystupoval na obrazovce ČT jako zástupce stavovských organizací českých exekutorů. V roce 2016 dokonce vystupoval s tehdejším ministrem Pelikánem v Otázkách Václava Moravce.