„Poslední dobou televize i některá periodika, jako Mladá fronta, mají o mne zájem, zřejmě se liším tím, že jsem typickým představitelem anglického konzervatismu,“ pochlubil se v úvodu host odpoledne. „Je to pro ně poněkud provokativní, ale někdy i zábavné. Po pětadvaceti mírových a spokojených letech se nám ten svět zkazil. Ze všech stran se na nás valí ohromné hrozby, ale to neznamená, že to dopadne špatně. Byly horší doby, byly války. Lidé jsou trošku v šoku, že se to kolem nás všude kazí,“ poněkud uklidňoval dvě desítky vesměs starších přítomných.

Svět je jiný aneb americké fiasko

„Svět už nevypadá tak, jak před nedávnem. Jsou tu hrozby vnější a pak hrozby vnitřní v Evropě, které vycházejí z problémů, které se tady nahromadily. Jako současníci tomu stávajícímu dění moc porozumět nemůžeme, protože to, co se stane, nemůžeme předvídat. Stejně nás však zajímají dlouhodobé tendence, protože jsme současníci a přemýšlíme o nich a můžeme je také pochopitelně ovlivnit. Ale i jako pozorovatelé nemůžeme objektivně vědět, co v tom skrytém dění bude za pět deset let rozhodující,“ uvedl Tomský.

„Po fiasku americké invaze v Afghánistánu a v Iráku se poprvé v novodobých dějinách Ameriky prezident – a mám na mysli Obamu – vzdal vůdčí politické policajtské role,“ pustil se do světového hegemona Alexandr Tomský. „A když se jí na těch osm let vzdal, tak došlo k věcem, ke kterým za předchozích prezidentů nedocházelo. Třeba k tomu naprostému rozpadu v Sýrii. A nový vítěz, Donald Trump, vyhlásil příklon k dvoustranným dohodám s Čínou, s Ruskem. Nepokračuje v politice svých předchůdců – alespoň to tvrdí, dokonce prohlásil, že Evropa má platit za svou obranu sama. Protože s výjimkou Anglie, Polska a baltských států žádný z evropských států neplatí za obranu dvě procenta, které podepsaly, když vstupovaly do NATO: Když bude trvat na tomto závazku, tak nám se podstatně sníží životní úroveň, kterou Američané dotovali 60 či 70 let. To není pro nás příjemné, ale nedá se nic dělat.“ Donald Trump tvrdí, že změní celý ten poválečný systém. Přestane prý klást důraz na lidská práva, na export americké politiky, uzná, že existují i jiné legitimní režimy, nejenom náš demokratický, který se opírá o lidská práva a takzvanou liberální demokracii. „Věřit mu nemusíme, protože to je demagog.“

Vzpoura střední třídy

Jak pokračoval Tomský, v Americe má prezident velmi omezené pravomoci. „Proti němu je francouzský prezident nebo anglický premiér absolutní vládce. V Americe je to rozděleno. On vyhrál volby proti své straně. Má tam hodně nepřátel. Takže i když má převahu hlasů v Kongresu, tak tam jej asi budou docela brzdit. Další problém je, že hlásí určitý návrat k ochranářské politice, tedy určitých cel a tarifů, a to by znamenalo i určité globální snížení obchodu, a tím i životní úrovně. Globalizace je, jak se ukázalo, velkým problémem,“ pustil se do další výzvy Tomský. „Všichni si ještě před dvaceti třiceti lety mysleli, že globalizace podporuje všechny, ale levná pracovní síla v Indii, jihovýchodní Asii a především v Číně i v jižní Americe způsobila, že nám zmizela celá odvětví a začala chudnout nižší střední vrstva. Nemluvě o manuálně pracujících. Dnes už nemluvíme o dělnické třídě, ale máme tu kluky, kteří neudělali maturitu a kteří jezdí na motocyklu a rozvážejí pizzu a dělají všechno možné, ale jejich životní perspektiva není kupodivu tak dobrá, jako bývala, když pracovali manuálně ve velkých fabrikách, protože tam měli nějakou komunitu a prestiž. V Americe zjistili, že těmto bělochům, které nikdo nepodporoval na rozdíl od těch postižených etnických skupin, které si vymysleli liberálové, se tam snížil životní standard, jsou více nemocní, je tam více sebevražd. Ta třída na tom není dobře, ačkoliv všem ostatním se daří čím dál lépe.“ Tito lidé volili Trumpa.

„A volila jej i nižší střední vrstva, jejíž platy už dvacet let více méně stagnují. Jestliže jste někde v úřadě v Americe a patřili jste k nižší střední vrstvě a váš plat se neměnil dvacet let, tak to neznamená, že se vám životní úroveň nezvýšila, protože globalizace také znamená podstatně levnější zboží. To zklamalo tyto lidi, kteří věřili na americký sen,“ pokračoval Tomský. „Amerika skutečně vytvořila podivuhodný národ. Ona byla rasistická vůči černochům, ale mimo ně byla schopna z mnoha národů vytvořit jeden. Jak je to možné, když víme, jak vypadaly balkánské války v 19. století a jugoslávské za nás? Ale v Americe bylo politické náboženství, že jsou si všichni rovni před zákonem, ale nejen před ním, ale i společensky. Americká deklarace reagovala proti anglické ústavě, proti tomu, že se někdo narodil jako privilegovaný šlechtic. Ta vznikla na zelené louce. Samozřejmě, že tam byly předsudky. Nejdříve proti katolickým Irům, poté Polákům, Židům, ale postupně se to všechno smísilo. Říkalo se tomu tavicí tyglík. A děti se učily ústavu, jaký je to úžasný národ – a skutečně nevídanou prosperitu přinesla Amerika za 200 let a stala se z ní světová velmoc,“ zavítal do severoamerické historie Tomský.