Ještě před měsícem polský prezident Andrzej Duda po setkání se zvláštním vyslancem pro Ukrajinu a Rusko Keithem Kelloggem ve Varšavě uvedl, že Trumpova administrativa určitě nemá v plánu stahovat své síly z Evropy. „Neexistují naprosto žádné americké záměry snižovat aktivitu v naší části Evropy, zejména pokud jde o bezpečnost, nebo snižovat počet amerických vojáků. Nejsou žádné známky toho, že by se Spojené státy plánovaly z Evropy stáhnout,“ prohlásil Duda podle informací serveru Euractiv.com.
Jenže americká média nyní informují o plánu Trumpovy administrativy na zeštíhlení počtu amerických vojáků ve střední a východní Evropě. Podle šesti amerických a evropských úředníků, kteří byli o této záležitosti informováni, zvažují vysocí představitelé ministerstva obrany USA návrh na stažení až 10 tisíc vojáků.
Zvažované jednotky jsou součástí 20 tisíc příslušníků, které Bidenova administrativa vyslala v roce 2022 k posílení obrany zemí sousedících s Ukrajinou po ruské invazi. O počtech se stále jedná, ale návrh by mohl zahrnovat stažení až poloviny sil vyslaných Bidenem.
Interní diskuse o snížení počtu amerických vojáků v Rumunsku a v Polsku probíhají v době, kdy se prezident Donald Trump snaží přesvědčit prezidenta Putina, aby souhlasil s příměřím. Pokud Pentagon návrh přijme, posílí to obavy, že Spojené státy opouštějí své dlouholeté spojence v Evropě, kteří považují Rusko za rostoucí hrozbu, uvedli evropští představitelé pro NBC News.
Rusové „vyhodnotí snížení počtu amerických sil jako oslabení v rámci taktiky odstrašení a zvýší to jejich ochotu vměšovat se různými způsoby do celého spektra záležitostí v Evropě,“ uvedl Seth Jones, viceprezident Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Trumpova administrativa dala jasně najevo, že chce, aby evropští spojenci převzali větší odpovědnost za svou vlastní obranu a umožnili tak Spojeným státům zaměřit své vojenské zdroje na Čínu a na další priority.
Při své první zahraniční cestě ve funkci ministra obrany Pete Hegseth v únorovém projevu v Bruselu řekl, že „tvrdá strategická realita brání Spojeným státům americkým, aby se primárně soustředily na bezpečnost Evropy. Místo toho se USA zaměří na zabezpečení své jižní hranice a na boj proti Číně,“ řekl Hegseth.
O možnosti stažení vojsk z východní Evropy spekuloval i republikánský senátor Roger Wicker, předseda výboru pro ozbrojené služby. Podle Wickera by to ale byla velká chyba. „Někteří se domnívají, že nyní je čas na drastické snížení naší vojenské přítomnosti v Evropě,“ řekl Wicker, aniž by uvedl jakékoli podrobnosti. „Jsem znepokojen těmito hluboce zavádějícími a nebezpečnými názory některých úředníků na střední úrovni na ministerstvu obrany,“ dodal, aniž by tyto úředníky jmenoval. „Pracují na tom, aby prosadili ústup USA z Evropy, a často tak činí bez koordinace s ministrem obrany,“ uvedl senátor.
Vzhledem k tomu, že Pentagon pod Trumpovým vedením prochází rozpočtovými škrty, zmenšení americké vojenské stopy v Evropě by uvolnilo zdroje, které by mohly být využity v indicko-pacifické oblasti, kterou představitelé administrativy podle svých slov považují za vyšší strategickou prioritu.
V Evropě je rozmístěno zhruba 80 tisíc amerických vojáků. Poté, co Rusko zahájilo válku, zákonodárci z obou stran podpořili silnou americkou vojenskou přítomnost na východním křídle NATO, protože ji považují za důležitý signál Putinovi, že USA jsou nadále odhodlány bránit tyto pohraniční státy.
Po nástupu Donalda Trumpa se však věci mění, Trump v kampani sliboval, že válku rychle ukončí, a nyní usiluje o příměří. Stažení části vojsk by mohl být ústupek směrem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Měly by americké jednotky zůstat v Evropě ve vyšším počtu?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Makarovič
charl
