Americká města čelí čím dál většímu počtu drogově závislých na fentanylu, kteří zaplavují ulice. Na sociálních sítích se objevují videa, jak tyto „zombie“ polehávají na chodnících, například ve Filadelfii, nebo ironicky také na „chodníku slávy“ v Los Angeles.  

No first world city should look like this. pic.twitter.com/Gt9S4JeZeL

— Ian Miles Cheong (@stillgray) September 8, 2024

Děsivá videa podle některých ukazují, kam spěje americká společnost. „Co se to stalo s Amerikou?“ ptá se majitel sítě X, miliardář Elon Musk.

What has become of America?

— Elon Musk (@elonmusk) September 8, 2024

Problém s drogovou závislostí na fentanylu překvapivě může ovlivnit i listopadové prezidentské volby. Lidé na sítích totiž z „fentanylové krize“ viní administrativu Joea Bidena.

„To je ostudné... Nemůžu uvěřit tomu, na co se dívám. Hanba administrativě Bidena a Harrisové! Tohle se děje za jejich vlády. Šíří se to do všech měst... Tohle je fentanyl,“ napsal jeden z komentujících pod videem.

This is shameful. I grew up in Southern California during the 60s, right to the 2000s... I cannot believe what I'm looking at. Shame on the Biden Harris administration! This is on their watch. It's spreading to every city... This is Fentanyl. pic.twitter.com/7R3T9PjpHU

— A. Dudley Buchanan (@Buchana1A) September 8, 2024

A podle všeho není v tomto názoru rozhodně osamocen. Televize CBNC zmiňuje případ Dawn Allenové, demokratky, která se před lety podílela jako dobrovolnice na kandidatuře Joea Bidena. Poté, co jí loni na otravu fentanylem zemřel její syn, Allenová se zatvrdila a už nikdy prý nebude volit demokratického kandidáta.

Její rozhodnutí je součástí sílícího tlaku na vládní představitele, aby přestali ignorovat fentanylovou krizi, kterou odborníci označují za nejhorší drogovou epidemii v historii USA. Podle řady rozhovorů s aktivisty a s truchlícími rodinnými příslušníky mnozí z této skupiny tvrdí, že Trump je podle svých prohlášení v přístupu k drogám mnohem tvrdší.

Hnutí za zvýšení povědomí o fentanylu se proto velmi často přiklání k pravici. „Naše americká vláda je téměř spoluviníkem a nyní je zde téměř neomezená zásoba tohoto jedu,“ tvrdí další postižené rodiny.  

Fentanyl každoročně zabije přibližně 70 tisíc Američanů – více než automobilové nehody a střelba dohromady. Fentanylová krize zasáhla Američany všech regionů, příjmových úrovní, ras a politických přesvědčení; zdá se však, že republikáni kladou ve svých veřejných sděleních na tuto problematiku větší důraz.

Například na červencovém celostátním sjezdu Republikánské strany vystoupila v hlavním vysílacím čase s emotivním projevem matka, která kvůli fentanylu přišla o dítě. Naproti tomu na národním sjezdu Demokratické strany se žádný řečník v hlavním vysílacím čase o fentanylové krizi nezmínil. A zatímco Donald Trump o fentanylu mluví poměrně často, demokratka Kamala Harrisová o poznání méně.

„Rozbijeme a zlikvidujeme gangy, divoké zločinecké sítě a krvelačné kartely. A zastavíme fentanyl,“ prohlásil Trump během nedávného předvolebního vystoupení v Michiganu. Trump vyzval k rozšíření trestu smrti pro drogové dealery, k využití armády k zásahu proti mexickým kartelům a k zastavení nelegálních přechodů hranic, aby se zastavil dovoz drog. 

Mnozí odborníci tvrdí, že žádná z těchto věcí by přísun nebezpečné chemické látky nezastavila. Federální trest smrti se vykonává jen zřídka, a to i v době, kdy byl Trump prezidentem. Vůdci mexických kartelů mají k dispozici rozsáhlé zdroje, aby se ukryli, i kdyby Trump podnikl radikální krok a jednostrannými kroky by narušil vztahy USA s Mexikem. A většinu fentanylu navíc patrně pašují Američané, a to přes legální vstupní body.

„Dostat se do situace, kdy se do USA nedostane žádný fentanyl – to prostě není reálné,“ řekla Vanda Felbab-Brownová, která se nelegálními drogami zabývá již desítky let. Podle aktivistů bojujících proti fentanylu však Trump na tento problém alespoň upozorňuje, zatímco Bidenova administrativa podle nich nikoli.

„Necítíme se být viděni, necítíme se být slyšeni. Překvapuje mě, že si někdo neuvědomil nebo nepřišel na to, že jde o obrovskou skupinu lidí, že kdybychom věřili, že na to budete reagovat a něco s tím uděláte, mohli byste si velmi snadno získat naši přízeň,“ zmínila Dawn Allenová.

Představitelé Bílého domu odmítají, že Bidenova administrativa fentanylovou krizi nevnímá, a tvrdí, že zavedla rozumnou politiku, jak ji řešit. Tvrdí, že se setkali se stovkami rodin postižených fentanylem, že uskutečnili historické investice do léčby a na hranicích zabavili rekordní množství této drogy.

„Prezident Biden a viceprezidentka Harrisová přijali více opatření a poskytli více finančních prostředků na řešení této krize než kdokoli předtím,“ sdělil ředitel národní protidrogové politiky prezidenta Bidena Dr. Rahul Gupta.

Skutečnost v oblasti fentanylu je taková, že žádná ze stran nemá zázračné řešení. Předávkování a otravy fentanylem se začaly prudce zvyšovat už od roku 2017, kdy Trump nastoupil do úřadu. Tehdy bylo zaznamenáno 28 tisíc úmrtí na fentanyl ročně. V době jeho odchodu v lednu 2021 toto číslo přesáhlo 50 tisíc a nyní se pohybuje kolem 70 tisíc.