V pedagogicko-psychologických poradnách v posledním roce přibylo dětí, které mají problémy projevující se jako dyslexie. Dělají hrubky, zasekávají se při čtení, neumějí správně napsat písmenka nebo držet tužku.

Do těchto poraden školy posílají děti v domnění, že mají poruchu učení. Poradna jim ale takovou diagnózu nepotvrdí. Dítě prý má ve skutečnosti jen problémy s učením způsobené distanční výukou.

To potvrzuje autorka několika knih o poruchách učení Olga Zelinková. „Nepřibylo dyslexií, ale pseudodyslexií. Obtíže vypadají stejně, ale příčiny jsou jiné. Je to dáno online výukou. Něco jiného je, když je dítě ve škole, nebo když je doma s rodiči na online výuce a chvíli poslouchá paní učitelku přes počítač,“ říká.

Děti mají nejčastěji problémy s vyjadřováním, čtením a porozuměním čtenému textu. To potvrzuje i ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 Galina Jarolímková. Především menší děti kromě horšího čtení také hůře píšou.

„Děti si po dobu distanční výuky nezafixovaly některá pravidla. Nevědí, jak přesně číst a psát. Nevědí, jak držet tužku a jak správně spojovat písmenka. Za poslední rok se setkáváme s požadavky rodičů i škol, abychom dítěti diagnostikovali specifickou poruchu, většinou by šlo o dyslexii a dysortografii. Pes je ale zakopaný jinde – o tuto diagnózu, se kterou přišli, se nejedná,“ dodává.

Oproti tomu pseudodyslexii způsobují nepříznivé vnější vlivy, jako je zanedbávání dětí, nevhodný způsob výuky nebo nevhodné sociální prostředí, které v posledních dvou letech působí právě v souvislosti s dlouhým uzavřením škol.