„Neurčujeme, jaká priorita bude projednána, to je na předsedech klubů. Nezbývá než čekat, než se vládní novela dostane do druhého čtení, a tedy do výboru,“ řekl ČTK předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD). Pokud se tak stane zhruba do konce roku, neměla by podle něho nastat ve schvalování ústavních změn komplikace. V opačném případě by patrně neměly šanci na přijetí do konce volebního období a takzvaně by spadly pod stůl.

Přeběhlictví má znamenat ztrátu mandátu

Návrhů na změny ústavy je ve Sněmovně hned několik. Opoziční klub TOP 09 a Starostů navrhl už předloni v dubnu zrušení imunity zákonodárců a následně v červnu prodloužení doby jmenování ústavních soudců z deseti na 12 let a neopakovatelnost jejich mandátu. Komunisté přišli loni v dubnu s předlohou, podle níž by přeběhlictví nebo odsouzení za úmyslný trestný čin znamenalo ztrátu mandátu zákonodárce.

Normu o přeběhlictví posunuli poslanci po roce k projednání do ústavně-právního výboru, jenž debatu přerušil. Předlohu o ústavních soudcích Sněmovna podpořila v úvodním kole letos v červenci, výbor by se jí mohl začít zabývat po prázdninách. Tejc se vyslovil proti tomu, aby byly do opoziční novely zapracovány i jiné ústavní změny. Opoziční návrhy by se naopak mohly spojit ve výboru s normou vládní.

Ztroskotala přímá volba starostů i rozšíření pravomocí NKÚ

Vládní hnutí ANO přišlo loni v březnu se zavedením takzvaného klouzavého mandátu zákonodárců, což se ve variantě jen pro poslance dostalo i do rozsáhlejší vládní novely. Jasno je o snaze Úsvitu prosadit přímou volbu starostů, tuto ústavní úpravu poslanci loni v únoru zamítli. V Senátu ztroskotala letos v květnu poslanecká ústavní novela o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu.

Kabinet vedle zavedení takzvaného klouzavého mandátu navrhuje změny v pravomocích prezidenta. Ke jmenování členů Bankovní rady České národní banky by potřeboval souhlas Senátu, naopak ke jmenování vedení Nejvyššího správního soudu by nepotřeboval spolupodpis předsedy vlády. Prezident by přišel o pravomoc sjednávat mezinárodní smlouvy. Ústavní žalobu na prezidenta by mohly podle novely samostatně podávat Senát i Sněmovna. Demise premiéra by výslovně znamenala pád celého kabinetu a Sněmovna by mohla přímo rozhodnout ústavní třípětinovou většinou o zkrácení funkčního období.

Z dřívějších diskusí zákonodárců vyplynulo, že do ústavy by se mohlo dostat vedle některých bodů z opozičních předloh například i stanovení pevných termínů voleb do Senátu a do zastupitelstev obcí a krajů.

Pro úpravy ústavy se musí ve Sněmovně i v Senátu vyslovit třípětinová většina zákonodárců. Koalice ji nemá, proto musí hledat shodu s opozicí. Tejc podotkl, že se senátory byly možné ústavní změny projednány. Problém by ale mohl podle něho nastat v případě, pokud by se po podzimních volbách výrazně změnilo složení horní komory.