Do Rady Českého rozhlasu by rád i Petr Šafařík, známý „práskač" z kauzy uniklých mailů Bohuslava Sobotky
15.02.2019 16:00 | Zprávy
Poslaneckou sněmovnu čeká volba nových členů Rady Českého rozhlasu. Do 7.února mohly organizace a sdružení navrhovat kandidáty na volbu nových členů. Zájemců o dvě volná místa je celkem 24. Jsou mezi nimi i zajímavá jména. Jde například o bývalého předsedu Rady Petra Šafaříka, která figuroval v kauze s uniklými maily pro bývalého předsedu vlády Bohuslava Sobotku, kterého Šafařík informoval o dění v rozhlase.
reklama
Členem Rady Českého rozhlasu by se chtěl stát například i mediálně známý Michal Klíma, novinář, vydavatel a mediální manažer. V roce 1989 spoluzakladatel Nakladatelství a vydavatelství Lidové noviny, kterého byl následně i ředitelem. Později byl generálním ředitelem vydavatelství Economie. Poté co Economii koupil Zdeněk Bakala odešel a stal se generálním ředitelem slovenského vydavatelství Spoločnosť 7 Plus. Dříve také například vedl vydavatelství Vltava Labe Press.
Dalším zájemcem o místo v Radě je Petr Šafařík. Jeho jméno figurovalo v lednu roku 2016 v kauze s uniklými maily Bohuslava Sobotky, které se týkaly Českého rozhlasu. V e-mailech, které obdržel bývalý premiér Bohuslav Sobotka od Šafaříka, té doby předseda Rady Čro, byly informace o volbě generálního ředitele ČRo a dění v Radě ještě před oficiálním zveřejněním. Všechny maily začínaly slovy: „S prosbou o diskrétnost.“ Šafařík na své místo předsedy rezignoval z důvodů pracovního vytížení koncem března roku 2016. Jeho mandát člena Rady mu vypršel v červnu roku 2018. Šafaříka nominoval spolek Iuridicum Remedium a Sdružení pro rozhlasovou tvorbu.
Mezi nominovanými je také Lukáš Landa. Novinář a reportér pořadu na České televizi Reportéři. Landa v roce 2016 vyhrál Novinářskou cenu v kategorii Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek, a to s reportáží Milardový zářez. Zmíněnou soutěž organizuje nadace Open Society Fund "finančního spekulanta" George Sorose. Nominaci získal od spolku Právo ve veřejném zájmu.
Dalším jménem, které stojí za zmínku je například Martin Vychopeň, advokát a bývalý předseda Advokátní komory nebo Jaromír Ostrý, bývalý ředitel Českého rozhlasu Brno a v minulém roce také neúspěšný kandidát za ANO do Senátu.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Líbil se Vám tento článek?
Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
131-981500247/0100
QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Podle mě jsou téměř nepostižitelní, protože se je málokdy podaří vůbec chytit. Ale když jste toto téma nakousla, tak jaké tresty jim hrozí teď a jaké navrhujete? A máte taky nějaký účinný plán, jak ochránit naše hranice? A co si vůbec myslíte, že teď bude, když Asadův režim padl? Je to dobře nebo ne...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.