„Připravuje se změna ve strategii, nebo velká válka?“ ptá se ekonom Pavel Šik v příspěvku na Facebooku, kde informoval o aktuálním dění na Ukrajině i o tom, jak o něm informují některá média.

V úvodu Šik připomněl článek z portálu Bloomberg, který už v titulku tvrdí, že „Ukrajina vidí riziko prolomení obrany Ruskem do léta“ a podle všeho se ukrajinští představitelé obávají, že by ruský postup mohl do léta nabrat „značnou rychlost“. Pokud tedy spojenci nezvýší dodávky munice.

„Na Ukrajině vznikají velké tlaky,“ shrnul situaci Šik a informoval veřejnost i o příspěvku Výboru zpravodajské služby.

Výbor zpravodajské služby varuje, že „cílem Rusů uvnitř Ukrajiny je demoralizovat Ukrajince, zasít paniku mezi obyvatelstvo, vrazit klín mezi armádu a civilní obyvatelstvo a postavit všechny proti všem, včetně představitelů politického vedení země a občanské společnosti“ a že Rusové už na šíření protiukrajinských nálad vynaložili téměř 250 milionů dolarů pouze na platformě Telegram. „Celkový rozpočet operace činil astronomických 1,5 miliardy dolarů. Jedná se o nejdražší ,akci' ruských speciálních služeb v historii,“ uvádí ukrajinský Výbor zpravodajské služby, tedy obranného zpravodajství Ukrajiny.

„Speciální operace Majdan-3 vyvrcholí v březnu až květnu 2024 a v následujících týdnech nepřítel vyvine veškeré úsilí k šíření narativů destruktivních pro globální bezpečnost a pokusí se vyvolat konflikty jak na Ukrajině, tak v jiných částech světa, kde má Ukrajina účinnou podporu,“ a metodikou kampaně je „zpochybňovat legitimitu vládních rozhodnutí přijatých na Ukrajině po 20. květnu“.

Ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému by měl tento rok končit prezidentský mandát.

Z toho podle Výboru zpravodajské služby vyplývá, že „odpor proti ruským cílům na Ukrajině je pro svět nebezpečný, a proto bude Rusko tlačit ostatní země k přímému dialogu o Ukrajině bez naší účasti“. V první polovině června předpovídá výbor otřes v zemi.

Ekonom Šik následně hovořil o situace v Kongresu Spojených států amerických, kde je pomoc Ukrajině stále blokována. „A jak se ukázalo, Macronův balónek o vojenské misi je velmi nepopulární. V případě rozhodnutí o vstupu do války by mohlo dojít v Evropě k rozsáhlým protestům, které si sice vrcholná politika nepřeje, ale mohla by je riskovat, aby její geopolitický projekt na Ukrajině nepřišel úplně vniveč,“ napsal Šik s tím, že je nepravděpodobné, že by NATO nečinně přihlíželo, kdyby Rusko prolomilo linii dotyku na Ukrajině.

Pro ukrajinské vedení nejhorší a pro zbytek světa dle Šikova názoru nejlepším scénářem je interní puč ukrajinských elit, které by sesadily dosavadního prezidenta s cílem obnovení mírových rozhovorů. „A bylo by kde v mírových rozhovorech pokračovat,“ odkázal Šik na článek deníku The Wall Street Journal.

Článek pojednává o dokumentu, který má deník údajně k dispozici, který odkazuje na návrh mírové smlouvy z 15. dubna 2022 – tedy asi šest týdnů po začátku války, který byl vypracovaný ukrajinskými a ruskými vyjednavači.

The Wall Street Journal odhalil pouze klíčové body sedmnáctistránkového dokumentu, který nikdy předtím nebyl zveřejněn a stanovuje dohodu, která z Ukrajiny udělá „trvale neutrální stát, který se neúčastní vojenských bloků".

Požaduje též, jak píše Šik, že Ukrajina nesmí budovat svou armádu s využitím podpory Západu a že Krym musí zůstat pod ruskou kontrolou. Moskva údajně požadovala, aby počet ukrajinských ozbrojených sil byl omezen na 85 000 vojáků, 342 tanků a 519 dělostřeleckých zbraní. Ukrajinští vyjednavači chtěli podle dokumentu 250 000 vojáků, 800 tanků a 1 900 dělostřeleckých kusů.

Smlouvu měly garantovat zahraniční mocnosti, mezi nimiž jsou v dokumentu uvedeny USA, Velká Británie, Čína, Francie a Rusko.

Dokud by smlouva platila, ručitelé by byli povinni „vypovědět mezinárodní smlouvy a dohody neslučitelné s trvalou neutralitou Ukrajiny“.

Budoucnost oblasti východní Ukrajiny v návrhu dokumentu nebyla zahrnuta, její budoucnost měla být ponechána na jednání prezidentů obou válčících zemí.

Dále by dle dokumentu návrhu smlouvy Ukrajina podle všeho mohla usilovat o členství v Evropské unii, nikoli však do vojenské aliance jako je NATO.

Ruština by měla mít na ukrajinských ministerstvech a soudech stejné postavení jako ukrajinština.

„Ukrajinu nyní pravděpodobně čekají přísnější omezení, pokud by někdy došlo k jednání o ukončení války za předpokladu, že Moskva a NATO do té doby nezačnou válčit napřímo,“ předpovídá ekonom Šik.