Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.

Ústavní stížnost proti zdanění vypracovala KDU-ČSL a podpořilo ji 42 senátorů. Kromě lidovců jsou mezi nimi členové senátorských klubů ODS, Senátor 21 a tři senátoři ČSSD.

Stěžovatelé argumentují tím, že zdanění je nepřípustně retroaktivní, protože nárok na výplatu náhrad vznikl už v roce 2013. Podle nich navíc zakládá daňovou nerovnost, protože církve by se staly prvním subjektem, který by musel vyplácet daně z majetku vráceného v restitucích. Poukazují i na to, že zdanění znamená zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností. Další dvě samostatné stížnosti připravili poslanci a senátoři STAN.

Stížnost, kterou iniciovala TI, míří na poplatek za podání podnětu k zahájení správního řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Nevládní organizace pokládá poplatek, který úřad vybírá od roku 2016, za protiústavní. O to, aby byl poplatek zrušen, žádala vládu před časem i veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

Poplatek, který je nevratný a nelze ho odpustit, ztěžuje podle TI zapojení veřejnosti, médií a nevládních organizací do veřejné kontroly a podpory dobrého vládnutí. Zatímco v roce 2016 před zpoplatněním prověřoval úřad 1 305 podnětů týkajících se veřejných zakázek, o rok později to bylo 93 zaplacených podnětů a 84 věcí od orgánů činných v trestním řízení.