Premiér Andrej Babiš, který dnes a v pátek Českou republiku na summitu zastupuje, dlouhodobě velmi stojí o to, aby země mohla systém používat obecně. Evropská komise tuto možnost navrhla už koncem roku 2016, poté, co na ni Babiš tlačil ještě jako ministr financí. Od té doby už byl návrh několikrát upravován. V nynější podobě by umožnil zavést plošný mechanismus přenesení daňové povinnosti u DPH na dodávku zboží a služeb překračující hodnotu 10 000 eur (přes 250 000 Kč), uvedla ČTK.

Ministři financí se ale naposledy před měsícem na podpoře návrhu neshodli, věc už podruhé vetovala Francie. Česká republika na oplátku blokuje pro Paříž důležitý návrh možnosti přesunu elektronických publikací do nižší sazby daně.

Současný návrh závěrů dnešní schůzky, tak jak jej pro premiéry a prezidenty připravili diplomaté, hovoří o tom, že mají „pokračovat práce na efektivnějším výběru DPH“. Zmiňují navíc potřebu upravit unijní daňová pravidla a systémy pro digitální věk.

„Pan premiér o reverse charge hovořil s dalšími státy V4, které budou podporovat konkrétnější znění v rámci závěrů Evropské rady,“ řekl dnes Chmelař. Výsledkem by podle představ Prahy mělo být „popohnání“ rozhovorů na radě ministrů financí. O daňových otázkách rozhodují unijní státy jednomyslně. Členem V4 je kromě Česka ještě Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Evropská komise chce nynější prozatímní systém DPH, který platí už roky, nahradit zcela novým řešením. I proto požadavek Česka na obecnou reverse charge vnímají některé země Unie jako nesystémové řešení.

Evropská komise odhaduje, že nedostatky současného systému DPH znamenají v EU ročně ztrátu 150 až 160 miliard eur (3,9 až 4,1 bilionu Kč). S návrhem reformy přišla komise loni v říjnu, platit by měla reforma od roku 2022.

Nové řešení by mělo ztížit daňové úniky při obchodování přes hranici mezi členskými zeměmi. Nyní tyto úniky v EU ročně dosahují až 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč).