"Zákon se skoro vůbec nedotýká soukromých škol. Z mého pohledu je to přitom segment, který je jako celek slabší částí celého systému. Problematická je i změna akreditačního procesu," řekl Hampl v rozhovoru pro Lidové noviny. "To, jak politická jednání opakovaně vrací do hry odborně odmítnutá omezení akademické autonomie, mi navíc trochu připomíná doby mého mládí, kdy byly školy pod jednoznačnou politickou kontrolou. Po tom se snad někomu stýská. Ta snaha, ten pocit, že politici umí všechno a že vysoké školy budou řízeny lépe, když je budou řídit také."

Hampl nesouhlasí ani se zavedením školného tak, jak ho ministerstvo plánuje. "Hlavní výhrada rektorů je, že je to způsob (zavedení školného), jakým stát vlastně pomůže bankám na úkor vysokých škol za finanční pomoci studentů," podotkl. "Je tam také napsáno, že zavedení školného nemá žádné další nároky na státní rozpočet, prostou logikou věci je ale jasné, že náklady, které to bude mít, a ono je bude mít, půjdou z kapitoly vysokých škol. Tím se finanční přínos školného pro vysoké školy výrazně zredukuje."

Návrh momentálně leží na vládě. "Já jsem pevně přesvědčen, že to nejlepší, co by vláda měla udělat, je prostě to v této podobě neschválit a minimálně vrátit k důkladnému přepracování," doporučil ministrům rektor.