Na webových stránkách A2larmu vyšel rozhovor docentem Janem Trnkou. Ten působí na Ústavu biochemie, buněčné a molekulární biologie na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a od března je členem iniciativy Model antiCOVID-19 pro ČR. Ta vznikla spontánně jako reakce 31 vědkyň a vědců z českých i světových akademických institucí. Cílem antiCOVID je vytvořit modely, které dobře predikují dopady jednotlivých opatření. Kromě toho se jedná o politika za Zelené.

Celý rozhovor ZDE:

V některých oblastech se prý naše znalost o viru výrazně zlepšila. V jiných téměř vůbec. Prý v současné době existují studie, které tvrdí, že virus se šíří rychleji, než mutuje, a tím dominantní verze koronaviru vytlačuje ty ostatní typy mutací. Paradoxně tak došlo k tomu, že populace viru je homogennější než na začátku. To nám mělo potenciálně zlepšit situaci. Navíc případná mutace zásadně nemění ani infekčnost ani virulenci. Virulencí se rozumí schopnost způsobovat závažné onemocnění.

Na druhou stranu se však ví poměrně málo o rizikovosti přenosu dle různého chování. „Existují modely šíření kapének, které vytvořili fyzikové, a modelují, jak létají kapénky vzduchem. Ale říct přesně, jestli je rizikovější jet v tramvaji s třiceti dalšími lidmi nebo sedět takhle ve dvou v hospodě, zatím věda neumí,“ pověděl Trnka.

Potvrdilo se ovšem, že roušky fungují. To je dle Trnky jistá věc. Zjistilo se prý to, že bavlněné roušky, zejména dvouvrstvé, skutečně účinně zabraňují šíření kapének. „Ale třeba elastické návlekové rukávy to naopak ještě zhoršují, protože relativně velké kapénky se roztříští na spoustu malých, které doletí ještě dál. U roušek tedy záleží i na materiálu,“ zhodnotil. Bavlněné roušky jsou dle něj to nejjednodušší řešení, které existuje.