„Komplexní společnost je taková, v jejíž samoobsluze je víc než tisíc druhů zboží. Takové množství znamená širokou škálu vztahů a transakcí a tato složitost stojí tolik energie, že to nakonec nepřináší žádný velký zisk, a to společnost hubí,“ vysvětlil Cílek. Podobně prý právní složitost hubí právo do té míry, že v ně přestáváme věřit.

Celý text je ZDE

Rovněž administrativa může podle Cílka dlouhodobě přežít, jen když je jednoduchá. „Když se stává stále víc komplexní, tak dojde do bodu, kdy se zhroutí a je nastolena jednoduchost. Tento proces však může znamenat, že z rozvinutého, skoro milionového antického Říma vznikne jednoduché středověké město o čtyřiceti tisících obyvatelích,“ varoval před tím, že historie by se mohla znovu opakovat.

Získání stavebního povolení je u nás nejkomplikovanější z celé EU

Ke svému tvrzení o tom, že kvůli velkému množství zboží v našich samoobsluhách se naše civilizace zhroutí pak dodal, že se to týká celé euroamerické oblasti.

Ale nejde jen o supermarkety. „Studie Anny Kadeřábkové a Václava Šmejkala věnovaná administrativním podmínkám podnikání v České republice v mezinárodním srovnání v roce 2005 přinesla zajímavý údaj. V rámci Evropské unie mělo Česko šesté nejhorší postavení,“ upozornil Cílek.

Podobně špatně jsme na tom prý i v oblasti stavebnictví: „Podle Světové banky jsou podmínky pro získání stavebního povolení v Česku suverénně z celé EU nejkomplikovanější, českého stavebníka čekalo 31 procedur, daleko za námi byli s 25 procedurami Poláci a Lotyši.“

Cílek naznačil, že při vhodné organizaci věcí a správné funkci institucí se dá rozklad, kolaps, krize oddalovat a zmírňovat. „Klasický je případ rozpadu městských států v Sumeru, které pod náporem sucha a kočovníků sice kolabovaly, ale ty dobře řízené vzdorovaly až o 150 let déle než ty s ledabylou vládou,“ vysvětlil.

Vzniku ghett se dá jen těžko zabránit

Varoval také, že pokud dosavadní přirozený migrační příliv z nějakých příčin překročí absorpční schopnosti společnosti, může dojít k problémům. A to jak u nás, tak i jinde.

Myslí si také, že vzniku ghett, která postupně vyrostla v západní Evropě, se dá jen těžko bránit. Historie prý ukazuje, že vytrvávají celá staletí. „Příklady jsou jednoduché – třeba Řekové v Malé Asii měli od roku zhruba 1000 dost času na to, aby srostli s Turky. Ale dlouhodobě se udržela i srbská menšina v Budapešti, řecké a arménské čtvrti v Levantě a konec konců i pro mne nerozeznatelní Vlámové a Valoni před pár lety málem zrušili Belgii,“ vysvětlil Cílek na případech z historie, že ghetta mají někdy dlouhou životnost.

Syrské a afghánské čtvrti budou v Německu i za 300 let

Myslí si, že budoucí Evropa bude Evropou etnických souostroví. „A že třeba v Německu budou syrské či afghánské čtvrti existovat ještě za 300 let,“ prohlásil.

Prakticky to dle Cílka probíhá tak, že každé etnikum kontroluje své teritorium. Příkladem jsou prý historické čtvrti Jeruzaléma. „To je přesně situace například muslimských předměstí ve Francii, kde se jasně uplatňuje snaha nepustit na své území lidi odjinud a zejména ne policii jako symbol moci jiného etnika. V podstatě to znamená, že již dnešní Evropa se v některých oblastech mlčky smiřuje s existencí jiného právního systému – šaría,“ dodal Václav Cílek.

Předpokládá, že Evropa se opět rozdělí na západní, střední a východní. Dělení bude etnické a náboženské. „Muslimové a křesťané k sobě budou muset hledat cestu, protože na sebe prostě budou narážet,“ domnívá se Cílek.

Varuje také, že pokud současné politické strany zvolí nějaký druh ideologie a neporozumí reálné situaci, budou nahrazeny radikály z druhé části spektra. „Evropa zaspí své příležitosti, ale jen dočasně. Otřese se a opět povstane. Myslím, že tak za padesát až sedmdesát let už to bude zase v pohodě,“ dodal.