Na akci dorazily desítky dychtivých čtenářů a příznivců, s nimiž se někdejší vrcholový politik podělil o detaily a okolnosti vzniku knihy. Ta je protkána vtípky a situačním humorem. Dle Macka má však kniha nejen bavit, ale i poučit, takže čtenáři se během četby dozví i mnohé zajímavosti ze starožitnického oboru.

Netradiční detektivka 

Jak už název Případ přelétavého starožitníka napovídá, žánrově jde o detektivku. „Je to ale trochu jiné než klasická detektivka,“ prozradil Macek. „Detektivní příběh je kostra, ale na tu jsou zde nabaleny další příhody. Rozhodně jsem to nepsal s úmyslem přiblížit se nějakým známým detektivním postavám. Knížka by měla nejenom bavit, což je ostatně základ každé knihy, ale i poučit. Aby se člověk mohl zamyslet, zjistit něco nového, obohatit se, a také si případně vyhledat, zda to, co je tam psáno, se zakládá na pravdě.“

Vzpomněl přitom pobaveně na jednu svou čtenářku, která mu napsala, že strávila bezesnou noc kontrolováním, zdali údaje, které v knize uvedl, opravdu odpovídají skutečnosti.

Jelikož Mackův literární příběh se točí kolem starožitností, kmotrem knihy se stal uznávaný český starožitník Jan Neumann. Ten poznamenal, že Miroslavu Mackovi žádné pikantní příběhy z oboru nesděloval: „Bylo by to zbytečné. Jak znám pana Macka, ten těch příhod sám zažil dostatek.“

Autor na křtu také prozradil, jak to má se starožitnostmi ve vlastním životě: „Veškeré starožitnosti, které jsem nasbíral, jsou mého života součástí. Jsou součástí interiéru a prostředí, kde žiju. Porcelán a sklo používám, obrazy visí na stěně... Prostě to používám, protože myslím, že tak to má být. Nechci mít muzeum, ale krásné a funkční bydlení.“