Čtenáři se Dolejše ptali na současnou situaci ohledně reorganizace policie, která prozatím vyvrcholila odchodem šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty a svoláním Bezpečnostní rady státu. „Proč je zpochybňována práce Policie ČR?“ zeptal se první čtenář. Nepřijde mu normální, že poté, co policejní prezident Tomáš Tuhý představil svůj plán ve vizích, předseda hnutí ANO Andrej Babiš chce kompletní navrženou strukturu. „Není to zcela absurdní a nebezpečné pro demokracii? V čím zájmu je vyvolávání politické nestability? Naposled vyhrožovalo ANO svrhnutím vlády před 14 dny za kuřácký zákon. O čem to vypovídá?“ otázal se.

„Nevnímám válku o policii jako snahu o zpochybňování práce policie. Prostě je před volbami – na jaře 2006 se také zčista jasna objevila Kubiceho zpráva. Policejní prezident Tuhý přišel s plánem na reorganizaci elitních složek policie, je to ostatně jeho kompetence,“ odvětil Dolejš. Podle něj je jen otázkou, kde je hranice obecné politické odpovědnosti. „Do práce policistů na otevřených kauzách se zasahovat nemá, takže jde o policejní top management. Spor o koryto by byl ale slabý argument,“ dodal.

„Klid pro práci to policii samozřejmě nepřidá, stejně jako alarmismus státních žalobců, kteří mají spíš s policií spolupracovat. Asi lze souhlasit s názorem, že takový plán měl být více zkonzultován s odbornou veřejností i s politiky. Rozehrávání politických her a vydírání demisemi či výměnou vládní reprezentace bez konkrétních řešení je ale neodpovědným krokem k nestabilitě. Což bych souhlasil, že pro demokracii je ošidné. A těm, kteří si takto hrají, nemusí ve volbách paradoxně vůbec pomoci,“ uzavřel tuto otázku Dolejš.

Celá otázka i s odpovědí ZDE.

Na Policii ČR se zeptal i další čtenář. „Vytváří se dojem, že je fungování složek Policie ČR závislé na elitách. Bez elit prý nemůže dobře fungovat. Není to hrubá lež?“ dotázal se s tím, zda je na obzoru éra neostavovské moci. 

„Policie ČR má hierarchickou, vojensky řízenou strukturu, a i když se musí ctít principy trestního řízení, je jasné, že elitní útvary, jako jsou protikorupční policie a útvar pro boj s organizovaným zločinem, nutně pracují se speciálními kauzami, kde jde o citlivé informace často zpravodajského charakteru. Určitě nepomáhá, pokud zde dochází k výpadku koordinace, nepanuje zde důvěra v interpersonálních vztazích a ani vazba na státní zastupitelství není optimální. Takže otázka vyššího managementu těchto složek má význam. Otázka vazby na podnikatelsko-politické elity je už jiný případ, to už je otázka na oligarchizaci země,“ řekl Dolejš. Podle něj veřejné propírání úvah, že se selektují kauzy podle politických inklinací, nemůže pomoci. 

Otazník lze podle Dolejše mít nad veřejným vystupováním politiků, stejně jako top představitelů státního zastupitelství. „V takovýchto případech sluší přiměřenost ve vyjadřování. Ani justice by neměla hrát předvolební politické boje – porušení rolí jednotlivých ústavních mocí by skutečně bylo alarmující. Otázkou je, zda Bezpečnostní rada státu takové věci detekuje a hlavně podchytí,“ uzavřel tuto otázku.

Celá otázka i s odpovědí ZDE.

„Nemyslíte si, že by Vaše strana neměla zaujmout konečně reálné stanovisko vůči Ukrajině, že tam žádní fašisté nejsou a že tu agresi je třeba spíš hledat v Kremlu?“ zeptal se čtenář.

„V našich stanoviscích nestojíme apriorně na straně ruské, ale ani na straně současného kyjevského režimu. Své sehrál i agresivní přístup k ruské menšině ze strany ukrajinských nacionalistů. K požadavku míru a zastavení občanské války musí přispět diplomacie, krokem vpřed byly minské dohody. Eskalace napětí, oživení studené války a riziko, že přeroste ve válku horkou, je to hlavní, čemu je třeba bránit,“ uvedl Dolejš.

Podle něj jde bohužel hlavně o dělení vlivu v kapitalistickém světě – rozhodně žádný kulturní střet mezi civilizační misí Třetího Říma (východ) a dekadentní Čtvrtou Říší (západ). „O otázce Krymu, který se stal administrativním rozhodnutím integrální součástí Ukrajiny a o právu na sebeurčení jeho obyvatel lze vést akademické diskuse. Ale obavy Moskvy z NATOizace tohoto území byly reálné a ohrožení báze černomořského flotu vedly ke známému kroku. Z pohledu mezinárodního práva je krymský případ sporným precedentem pro územní celistvost jiných států. Nelze ovšem opomenout, že americký imperialismus se v podobných situacích chová podobně,“ řekl Dolejš.

Závěrem uvedl, že bychom si měli uvědomit, že konkurenční duel USA s Ruskem budou platit v nemalé míře občané EU. „KSČM opakuje a zdůrazňuje potřebu vycházet z principů mezinárodního práva a nenásilí. Přitáhnout Rusko k jednacímu stolu je pro řešení důležité, hospodářské sankce poškodí obě strany. Destruktivní je přetlačování přes vojenské rozpočty místo investování do mírové ekonomiky,“ zakončil Dolejš.

Celá otázka i s odpovědí ZDE.