Lerch v úvodu upozornil, že velkým fenoménem dnešní doby je nepozornost lidí za volantem. Faktorů, které ji ovlivňují a způsobují, že se řidič nevěnuje plně řízení, je hned několik. „Je to ovlivnění stavu řidiče, jsou to uspěchaná doba, stres, ale také vyčerpání, únava, které přinášejí například teplé, slunné dny,“ uvedl.

Dále pak ještě poukázal na rozvoj nejrůznějších komunikačních technologií. „Ještě před několika lety nebylo běžné, že měl každý u sebe mobilní telefon. I to se silně promítá do řízení vozidla,“ zdůraznil s tím, že řidiči velmi podceňují krátkodobou manipulaci s telefonem, což je nejen nezákonné, ale nebezpečné.

Co se týká stavu a kvality silnic, zajímalo moderátorku Zuzanu Tvarůžkovou, jak moc se na nehodách podepisují například uzavírky, objížďky nebo málo odstavných pruhů. „Odborníci říkají, že na nehodovosti se stav pozemních komunikací promítá asi třiceti procenty, což je poměrně vysoké číslo,“ upřesnil Lerch.

Doplnil, že se snaží upozorňovat správce komunikace na komunikační závady. „Inženýři jen za loňský rok zastavili více než patnáct tisíc komunikačních závad. Dáváme také podněty na riziková místa,“ uvedl.

Zmínil zároveň, že každou smrtelnou dopravní nehodu posuzují vždy i z hlediska toho, jestli stav pozemní komunikace neměl vliv na příčinu nebo následek nehody. „Posoudili jsme takto více než pět set míst a bezmála v padesáti případech jsme takový poznatek měli,“ doplnil. Situace a komunikace s jednotlivými správci komunikací se prý ale dlouhodobě lepší.

Řeč přišla i na problémy spjaté s rekonstrukcí dálnice D1. „Na D1 zkrátka uzavírky musejí být a musí se to opravit. Snažíme se v přípravných pracích apelovat hlavně na to, aby měli řidiči dostatek informací, třeba o tom, že se blíží uzavírka, a byl dostatek dopravního značení,“ sdělil Lerch.

Tvarůžkovou zajímalo, jestli Lerchovi připadá také neuvěřitelné, že Česko stále nemá svou hlavní dopravní tepnu hotovou. „To, že D1 není hotová, je způsobeno i tím, že se práce musejí dělat za provozu,“ míní. A hlavní příčinou současného stavu je prý také to, že D1 nemá hotovou alternativní trasu, která by jí odlehčila.

„Samozřejmě mě napadá, že to už mohlo být dávno hotové, ale vycházíme z reálného stavu, kdy jsme v roce 2011, 2012 začali připravovat rekonstrukci dálnice D1. To jsme také tvořili krizové scénáře a je třeba si je stále připomínat,“ poznamenal s tím, že takový stav tu nyní je a jiné východisko není. „Musíme se ale snažit dělat opatření tak, aby dopady na řidiče byly co nejmenší,“ shrnul Lerch.

Následně Lerch prozradil, jak bezpečná podle něj D1 bude v období bez kalamit. Jestli i po rekonstrukci bude skutečně odpovídat nejmodernějším standardům. „Standardům z hlediska bezpečnosti odpovídat bude určitě. Otázka je, jestli bude kapacitně stačit,“ řekl a dodal, že Česko je tranzitní zemí a provoz nákladní i osobní dopravy neustále stoupá.

„Ukazuje se, že zejména ve špičkách nebo při dopravních poruchách a nehodách třetí pruh na D1 chybí,“ sdělil s tím, že je potřeba pracovat na zkapacitnění dálnice a dobudování alternativní trasy, aby nedocházelo již k situacím, jako nyní na D1 vidíme.

Závěrem se pozastavil nad prosincovou sněhovou kalamitou, která na D1 paralizovala dopravu. Moderátorku zajímalo, zda se něčemu takovému dalo předejít. Lerch připustil, že jsme na počátku příprav rekonstrukce dálnice D1, a jednoznačně trval i na tom, že tyto práce nesmějí přesáhnout zimní období.

„Byli jsme si moc dobře vědomi, že Vysočina je zrádná, nepředvídatelná, a bylo potřeba, aby nebyla omezena zimní údržba. Bohužel ale v úseku, který je nejhorší z celé Vysočiny a pravidelně zde každý rok dochází k vysokému spadu sněhu a k problémům i bez dopravního omezení, se to nepodařilo,“ svěsil na závěr ruce Lerch.