Andrej Babiš v jedné nedávné debatě uvedl, že bude lidem kompenzovat to, co platí za obnovitelné zdroje. Co si pod tím mají laici představit? O jakou jde částku, kterou platíme za elektřinu? „Je to přibližně padesátník za každou kilowatthodinu. Není to až tak nepodstatná částka. Lidé jsou spíše zvyklí vidět údaj na faktuře v korunách ze megawatthodinu, to znamená necelých pět set korun za megawatthodinu. Při cenách, které teď za silovou elektřinu budeme platit na minimální úrovni kolem dvou tisíc, je to už vlastně skoro čtvrtina částky za silovou energii. Je to určitě dost. Kdyby toto břímě vzal na sebe třeba na dočasnou dobu na svá bedra stát, tak by to pomohlo,“ vysvětlil PL.cz Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.

„Je tu precedens ve formě ulevení, snížení platby za podporu obnovitelných zdrojů. Toto plánuje Německo. To by mohl být vzor. Nebyli bychom první, kdo v Evropě uvažuje tímto směrem. Většinou se ale uvažuje, že by se touto platbou ulevilo průmyslu. Co se týče obyvatelstva, tak premiér, pokud se nepletu, zatím oznámil spíše alternativní cestu, a to adresnou pomoc těm nejzranitelnějším, nejchudším. Tedy ne všem. Bylo by to ve formě určitých voucherů jako příspěvek na drahou energii. Tuto cestu zvolila Francie, tam už se to rozbíhá,“ doplnil.  

Švédsko koncem loňského roku odstavilo první blok jaderné elektrárny Ringhals 1 a nemá dost elektřiny. Lidé jsou vyzýváni, aby v největší špičce ráno a večer omezili například vysávání. Kromě toho zavřeli vloni Švédové i poslední uhelnou elektrárnu. Nyní ale paradoxně kvůli nedostatku elektřiny musí nakupovat energii z německých a polských hnědouhelných elektráren. Navíc museli spustit fosilní naftovou elektrárnu Karlshamn. Přitom ještě v roce 2010 Švédsko chtělo jít jadernou cestou. Je toto varování pro ty, kdo chtějí vypínat jaderky? „Je to jistě varování. Případ Švédska je podobný Německu. V Německu je to politicky pevné rozhodnutí a vzhledem k tomu, že tam budou ve vládě – ať bude jakákoliv – Zelení, tak se to nezmění,“ konstatoval s tím, že Německo chce do konce příštího roku úplně vypnout jaderné elektrárny. „Je to varování hlavně pro Němce. Obávám se ale, že nedostatečně důrazné. Kdo ví... Ve Švédsku navíc to už byla stará jaderná elektrárna, která ovšem mohla ještě sloužit, kdyby se zainvestovalo do prodloužení životnosti. Nicméně není to tak křiklavý způsob, ke kterému se schyluje u našeho největšího souseda,“ zdůraznil.

Předčasné odstavení funkčních jaderných elektráren je ekonomický a ekologický zločin

„Daleko horší totiž je, když se předčasně odstaví zdroj, který ještě ani nemá svoji ekonomickou životnost vyčerpánu, což je právě příklad Německa. Tam by flotila jaderné energetiky mohla být bez problémů deset let provozována. Určitě by to ulehčilo přechod na bezuhlíkatou energetiku, který může mezitím pokračovat. S určitým polštářem nabídky elektřiny na trhu. To předčasné odstavovaní bezuhlíkatých zdrojů je ten nejkřiklavější příklad,“ je si vědom. „Chápu některé země – které mají dostatek jiných čistých zdrojů, jako je Švýcarsko, které je jaderné a oznámilo postupný exit z jaderné energetiky. Ono si to může dovolit, protože má daleko více zastoupenu vodní energetiku než jinde. Kromě toho je to evropská křižovatka, může dovážet elektřinu z Francie, Německa v době nízkých cen. Mají tedy lepší výchozí podmínky, ale stejně nechají jaderky dožít. Němci ne. V tom je podle mého názoru ekonomická a ekologická tragédie,“ konstatoval.