Profesor Drulák úvodem popsal, jak nahlíží na intenzivní cesty ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského po evropských zemích jako je Česká republika, ale také Bulharsko, Slovensko, Polsko a Turecko: „Je zřejmé, že se snaží udržet proukrajinskou koalici, která má zájem na dalším pokračování války. Je to diplomacie, který slouží tomu, co Zelenskyj považuje za ukrajinský národní zájem. Já bych ani neřekl, že sleduje ukrajinský národní zájem, ale je to prostě zájem na pokračování války,“ uvedl.

Dlouho očekávaná ukrajinská protiofenziva nepřinesla podle Druláka žádný zásadní zlom. „Ukázalo se, že Ukrajinci nejsou připraveni a vojensky nemají na to udělat nějaký zásadní průlom. Ukrajinská protiofenziva odpovídá velmi ztlumeným očekáváním,“ uvádí politolog.

Premiér Petr Fiala (ODS) se v souvislosti s návštěvou prezidenta Zelenského nechal slyšet, že prioritou naší zahraniční politiky je podpora Ukrajiny. „Fialova vláda si z toho udělala takovou svou vizitku. A podle toho chce být vlastně poměřována. Možná tím chce zastínit různé vnitropolitické problémy. Chce ukázat, že my jsme na správné straně a děláme vše pro to, aby ta správná strana vyhrála. Je to určitá politická hra,“ míní profesor Drulák.

„Je to vlastně potvrzení té dosavadní politiky. V podstatě je to ta politika, která je postavena na tom, že když budeme Ukrajinu dostatečně materiálně podporovat, tak Ukrajinci Rusy vytlačí. A na této, podle mého názoru velmi pochybné tézi, je postavena naše politika,“ říká někdejší velvyslanec.

Z vládního prohlášení rovněž vyplývá, že prioritami jsou i přehodnocení vztahů s Ruskem a Čínou. To podle Druláka může občanům České republice přinést i určité problémy. „K přehodnocení vztahů s Ruskem došlo tím nejrazantnějším možným způsobem, dnes už nemáme v Rusku ani velvyslance. Utlumování vztahů s Ruskem vidíme hlavně na cenách energií, což je docela zásadní. Vláda se snaží tlumit i vztahy s Čínou, což je něco, co mohou občané také pocítit bezprostředně, může to vést k ohrožení určitých dodávek, ve chvíli, kdy vznikne nějaká krizová situace,“ zdůrazňuje, že v případě Číny je naše ekonomika na dodávkách v mnoha oblastech závislá.

Na cestě ukrajinského prezidenta se Česko významně podílelo, k dispozici dostal vojenský speciál, také česká média sledovala návštěvu Zelenského v naší zemí velmi detailně téměř minutu po minutě. To podle Druláka odpovídá naprosto „vychýlené“ pozici České republiky. „U nás opět vidíme takové to přehánění. Přijde mi, že v té zahraniční politice se to vyskytuje poměrně často, že se objeví nějaká iniciativa a my pak prostě jdeme přes všechny meze. Snažíme se ukázat, že jsme papežštější než papež. Je to něco, co pak rozděluje zemi. Myslím, že by nám slušel umírněnější styl české zahraniční politiky, než tato provokující gesta,“ pokračuje Drulák.

„U nás média hlavního proudu neplní žádnou kritickou roli, ony jsou skutečně hlásnými troubami vlády. Nedávají tu kritickou zpětnou vazbu. Měly by upozorňovat i na různé negativní aspekty toho, co se děje na Ukrajině, na korupci, na to jak Zelenskyj vyřídil vnitřní opozici. To jsou věci, o kterých se běžný čtenář a divák nedozví. Místo toho dostává oslavné tirády, které bych čekal spíše v Severní Koreji než v médiích, která považují sebe sama za demokratická,“ dodává Drulák.

Profesor také kritizoval Pražský hrad za to, že z tiskové konference byla vyvedena ruská opoziční novinářka Farida Kurbangaleeva. I když byla řádně akreditována a odsuzuje válku, vyvedl ji z tiskového střediska policista a příjezd Volodymyra Zelenského nemohla sledovat. „Kdyby toto někdo prohlásil o jiném národě, byl by odsouzen za rasismus. Tady máme lidi, kteří jsou šikanování, protože jsou Rusové, i když jsou opozičníci vůči Rusku. Myslím si, že celá ta liberální kavárna, která tak ráda mluví o lidských právech, nediskriminaci a o odmítnutí kolektivních vin, tak by se měla minimálně chytit za nos. Jestli tam opravdu nebyly žádné jiné důvody, tak mi to přijde jako obrovská hanba a myslím, že by se Kancelář prezidenta republiky měla za něco takového veřejně omluvit,“ míní Drulák.

Pokud jako Česká republika říkáme, že patříme na Západ, jaké máme mít podle Druláka vztahy s Východem? „Myslím, že rétorika toho Západu je až směšná, to je rétorika, která měla své odůvodnění v devadesátých letech a je třeba si uvědomit, co to vše dnes znamená patřit na Západ. Znamená to skutečně tu radikální zelenou tranzici? Znamená to všechny ty genderové experimenty? Znamená to omezování svobody projevu? Každý, kdo dnes říká ,chci patřit na Západ', by si měl uvědomit, co se dnes na Západě děje a měl by se podívat, jak vypadá dnešní Francie. A říkat, že tam chceme patřit... mně přijde, že to je trochu zrazování národních zájmů.

V českém prostředí se to ale často zredukuje na to, že když nechcete patřit na Západ, tak chcete patřit na Východ. To je samozřejmě nesmysl. My jsme ve středu Evropy a středoevropská identita existuje a my bychom ji měli ochraňovat tím, že budeme budovat kvalitní vztah se Západem a samozřejmě i kvalitní vztah s Východem,“ dodává profesor Drulák, že bez dobrých vztahů s Ruskem a s Čínou se jen těžko obejdeme.