„Díky předcházejícím úpravám příspěvků na bydlení jsme dosáhli toho, že až sedmdesát procent žadatelů dostává ten příspěvek v plné výši, a teď se posuneme ještě dál. Díky této úpravě má více lidí jistotu, že jejich náklady na bydlení nepřekročí 30 procent příjmů, respektive v Praze 35 procent příjmů. Kromě krátkodobých opatření proti zvyšujícím se cenám děláme i konkrétní kroky pro to, abychom do budoucna zajistili energetickou suverenitu České republiky. Proto v rámci tohoto úsilí dnes vláda schválila poslaneckou novelu zákona o liniových stavbách, kterou jsem také jako poslanec spolupodepsal, a díky které bude zařazen projekt horkovodu z Dukovan do Brna mezi prioritní stavby. To významně urychlí povolování celého projektu a je to součást té naší snahy využít veškerou energii, i energii tepelnou, která v naší zemi vzniká, abychom dokázali snížit potřebu plynu,“ poznamenal Fiala.

„Druhé největší město České republiky Brno je v tuto chvíli z devadesáti procent závislé na plynu a bezemisní teplo z Dukovan bude pokrývat významnou část jeho roční spotřeby a pro Brno to bude znamenat velký krok k energetické soběstačnosti, a to má samozřejmě význam pro celou Českou republiku. Když mluvím o energetické bezpečnosti a posilování snahy o to, abychom do budoucna byli energeticky suverénní země, tak takovým dalším krokem je dnes podepsaná společenská smlouva mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, která spouští projekt Jihočeského jaderného parku, já jsem se tohoto podpisu a uzavření této dohody také zúčastnil. Právě proto, že ta dohoda usnadní výstavbu modulárního reaktoru v prostoru Jaderné elektrárny Temelín a my jsme přesvědčeni, že právě modulární reaktory do budoucna mohou hrát zásadní roli – a jsem rád, že Česká republika stojí už na počátku toho úsilí o využití, vytvoření a použití modulárních reaktorů,“ zmínil příklady projektů, na nichž vláda pracuje, Fiala. 

„Vláda dnes udělala další krok k pomoci domácnostem, lidem v České republice, kteří se potýkají s nárůsty cen energií. Tím, že jsme zvýšili ty takzvané normativy u příspěvku na bydlení. Zvýšili jsme to s účinností od 1. 10. pro čtvrtý kvartál tohoto roku, na základě informací MPO o odhadu růstu cen elektřiny a plynu. To zvýšení znamená v praxi to, že lidé, kterým nestačí na pokrytí nákladů na bydlení 30 procent příjmů domácnosti, pokud jsou mimo Prahu, nebo 35 procent příjmů domácnosti, pokud jsou v Praze,  tak tito lidé mají nárok na podporu formou příspěvku na bydlení a stát jim v rámci tohoto příspěvku hradí náklady, vícenáklady na elektřinu, na plyn, na vodu, na nájemné – až do výše právě toho normativu dané domácnosti podle členů domácnosti a podle velikosti města. Tím, že ten normativ tímto rozhodnutím vlády dnes zvyšujeme, tak vytváříme větší prostor pro to, aby výrazně větší skupině lidí byly ještě opravdu proplacené ty skutečné vícenáklady, které budou mít právě především s energiemi. To zvýšení je u těch jedno- a dvoučlenných domácností o částku 4500 korun, a tedy už těch, kteří bydlí v nájemním a podnájemním bydlení, u těch, kteří bydlí ve vlastnickém a družstevním bydlení je to o 2500 korun a tam, kde jsou to tři a více členové domácnosti v nájemním a podnájemním bydlení, je to o 2500 korun, ti, kteří jsou v tom vlastním bydlení, nebo v družstevním, tam je to o částku 2000 korun. Je to zvýšení poměrně výrazné, především u těch jedno- a dvoučlenných domácnocstí, kde z té zkušenosti, kterou máme od začátku roku, se ukazovalo, že právě na ty jednočlenné a dvoučlenné domácnosti, což jsou často domácnosti rodičů samoživitelů, samoživitelek, vdov, vdovců, tak ten normativ na tyto lidi zastropoval velmi brzy,“ sdělil následně ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).