V článku „Vrtěti rozhlasem“ novinářka Ivana Svobodová tvrdí, že „veřejnoprávní médium se obává ztráty svobody“, protože ve veřejnoprávním rozhlasu možná dochází k nežádoucí „normalizaci“. Symbolem této normalizace mělo být právě neprodloužení smlouvy s Petrem Fischerem, který Svobodová označila za „vyhazov". Zavoral takovou interpretaci odmítl. Fischerovi jen nebyla prodloužena smlouva. Nedošlo k tomu, že by byla předčasně ukončena.

Svobodová tvrdí, že ve Fischerově odchodu hrála roli kauza „porna na Vltavě", v níž jde o pořad, který se věnoval vodě a na pár vteřin v něm vystupuje i mladík se „ztopořeným penisem v plavkách“.

Aféra kolem „porna na Vltavě“ ale ve skutečnosti byla jen záminkou, proč se zbavit Fischera jako představitele tzv. pražské kavárny, o které často mluví prezident Miloš Zeman, ač žádná taková kavárna vlastně neexistuje. Někteří radní ČRo se však dívají na svět podobně jako Zeman. „Jelikož je mezi současnými radními několik osobností z konspirátorské scény kolem webu ParlamentníListy.cz, měli lidé z vltavského týmu už tenkrát na podzim pocit, že kolem jejich šéfa se stahují fatální mračna,“ píše Svobodová.

Jako důkaz Zavoralova příklonu k alternativním médiím Svobodová připomíná, že generální ředitel zasedl v porotě, která uděluje Krameriovu cenu. V porotě seděl dvakrát, potřetí už ho nahradil radní Tomáš Kňourek. Redaktorům Českého rozhlasu se prý zdá, že je Zavoral dostatečně nehájí před tlakem politiků a ještě jde na ruku konspiračním webům. I tuto interpretaci však Zavoral důrazně odmítl. Učinil tak na svém osobním webu.

Zdůraznil, že Český rozhlas je zcela svobodným médiem. „Český rozhlas je zcela svobodné a nezávislé médium. Vysílání všech našich stanic je zcela objektivní, pluralitní a nestranné. Jako médium veřejné služby se Český rozhlas plně řídí Zákonem o ČRo a Kodexem ČRo,“ napsal Zavoral na svých osobních internetových stránkách.

• Celou reakci naleznete zde

Dal také jasně najevo, že hodlá v případě potřeby ČRo bránit před politiky. „Slova o ‚normalizaci‘ či ‚nesvobodě‘ by měli jejich autoři velmi důkladně zvážit, než je vypustí do veřejného prostoru. Uráží tím všechny pracovníky Českého rozhlasu a jejich zodpovědnou a zcela nezávislou práci, kterou každý den odvádějí,“ varoval ředitel.

Za zcela marginální považuje také kauzu „porno na Vltavě“ a debaty o tom, zda snad uškodil investigativnímu reportérovi Janku Kroupovi. Materiál Janka Kroupy a jeho kolegů o dotacích na zemědělskou půdu, u které nebyl jasný vlastník, ČRo odvysílal. René Zavoral si prý jen dovolil upozornit Kroupu, že měl jednat profesionálněji, na čemž nevidí nic špatného.

Nechápe proto, proč je časopis Respekt poslední dobou k veřejnoprávnímu rozhlasu tak kritický.

„Mrzí mě, že právě Týdeník Respekt (!) zveřejnil článek či spíše pamflet postavený na spekulacích a informacích typu ‚jedna paní povídala‘. Text je postavený na názorech bývalých manažerů, jejichž odborné znalosti nezpochybňuji, kteří ale manažersky ve svých pozicích zcela neuspěli. Článek zcela zamlčuje vše pozitivní, čeho Český rozhlas za uplynulé tři roky pod mým vedením dosáhl. Naopak zdůrazňuje vše, co by mohlo působit negativně v souvislosti s mou osobou. A tyto informace podává jednostranně a zaujatě. Takovým způsobem mi byly pokládány i dotazy od redaktorky článku Ivany Svobodové a proto jsem týdeníku Respekt odmítl dát rozhovor na téma týkající se personálních změn ve vedení stanice ČRo Vltava,“ uzavřel svůj komentář Zavoral.