"V porovnání s předchozím šetřením z listopadu 2016 vzrostla důvěra k prezidentovi o osm procentních bodů, a naopak nedůvěra k němu o osm procentních bodů klesla, čímž se hodnocení prezidenta po listopadovém výkyvu vrátilo zpět na úroveň, na níž se pohybuje od dubna 2016," uvedli sociologové. V listopadu se zřejmě do názorů veřejnosti promítly události kolem neudělení vyznamenání pamětníkovi holokaustu Jiřímu Bradymu.

Dlouhodobě nejvyšší důvěře Čechů se těší starostové a obecní zastupitelé, kterým v prosinci vyjádřila důvěru více než třípětinová většina veřejnosti. Na opačném konci žebříčku důvěryhodnosti se tradičně ocitly obě parlamentní komory - Poslanecké sněmovně důvěřuje 27 procent oslovených, Senátu 30 procent. S politickou situací je v současnosti spokojeno jen 17 procent lidí, nespokojených je 47 procent. Oproti minulému měsíci se postoje veřejnosti v této věci takřka nezměnily.

Prezidentovi častěji důvěřují lidé ve věku od 60 let výše, důchodci, lidé věřící, obyvatelé Moravy, zejména střední, či obyvatelé měst s populací od 15.000 do 30.000. Obvykle mu důvěřují i voliči ČSSD, KSČM a v menší míře i ANO. Naopak nejméně hlavě státu věří dotázaní od 20 do 29 let, lidé bez vyznání, obyvatelé Čech, především Prahy, a příznivci ODS či TOP 09.

• Celá zpráva CVVM