Šéfové světových galerií uvedli, že s Fajtem udržují dlouhodobé přátelské vztahy a intenzivní spolupráci, což vedlo k výměně pracovníků, plánování společných projektů, vzájemné úctě a rozvoji kontaktů. Mezi podepsanými jsou například ředitelka Státních uměleckých sbírek Drážďany Marion Ackermannová, šéfka skupiny prestižních britských muzeí Tate Galery Maria Balshawová, ředitel Britského muzea Hartwig Fischer, generální ředitelka Umělecko-historického muzea (KHM) ve Vídni Sabine Haagová nebo šéf Metropolitního muzea umění v New Yorku Max Hollein. Podpora přišla i ze Švýcarska, Polska či Španělska.

„Jeho hluboká znalost sbírek Národní galerie, jeho důkladná vědecká odbornost a jeho vynikající komunikační schopnosti jsou pro naši vzájemnou spolupráci nepostradatelné,“ uvedli na adresu Fajta zástupci zahraničních institucí. Podle nich má odvolaný šéf NGP nové nápady a snaží se otevřít muzeum rozmanitému publiku. Podařilo se mu oslovit i mladé lidi, a to úspěšnými Grand Openingy nebo orientací na moderní a současné umělce. Dodali, že Fajt za svého působení ztrojnásobil návštěvnost galerie a že ho vnímají jako inspiraci a vzor.

Fajt považuje své odvolání za politický krok, důvody pokládá za zástupné. Kontrola v NGP je podle něj od pondělí 15. dubna, řekl v České televizi (ČT). Autorská smlouva, podle níž se odvádí honorář za vytvořené autorské dílo, třeba výstavu nebo knihu, je podle Fajta standardním nástrojem. Postihovala mimo jiné projekty NGP k loňským výročím a Fajt byl kurátorem některých z nich. Autorská smlouva podle něj byla uzavřena proto, že jako generální ředitel má smlouvu manažerskou, podle níž je odměněn za vedení instituce, která ale nepostihuje autorské činnosti. Uzavření autorské smlouvy ke koncepční práci na akcích k loňským výročím doporučil ekonomický odbor ministerstva kultury, řekl Fajt v ČT.

Jiří Fajt byl generálním ředitelem Národní galerie Praha od 1. července 2014. Do funkce byl jmenován po ročním čekání. Do galerie se vrátil po 14 letech, z instituce tehdy odešel po nástupu Milana Knížáka, který NG začal řídit v roce 1999.

Po Knížákově odchodu se Fajt zúčastnil konkurzů na generálního ředitele NG v letech 2010 a 2011. V dubnu 2010 jej výběrová komise doporučila do čela NG jmenovat, ministr úřednické vlády Václav Riedlbauch ale nechal definitivní rozhodnutí na dalším ministrovi, Jiří Besser pak vyhlásil nové výběrové řízení. Výběrová komise v květnu 2011 vybrala ekonoma Vladimíra Rösela a ministr se ve finále rozhodoval mezi ním a Fajtem. Nakonec jmenoval Rösela, kterého Besserova nástupkyně Alena Hanáková v dubnu 2013 odvolala. V červenci 2013 pak Hanáková ještě před odchodem z ministerstva rozhodla o jmenování Fajta od září 2013, funkce se ale nakonec ujal v červenci 2014, neboť Hanákové nástupci v čele ministerstva Jiří Balvín a Daniel Herman Fajtův příchod odkládali.

Jako kunsthistorik se specializuje na středověké umění, je autorem řady publikací a článků v domácích a zahraničních časopisech, editoval několik sborníků nebo výstavních katalogů. Na kontě má jako kurátor mnoho výstav. K těm nejznámějším patřily expozice Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV., Karel IV., císař z Boží milosti či Europa Jagellonica.

Fajt patří mezi trojici vědců, které prezident Miloš Zeman v květnu 2015 odmítl jmenovat profesory, byť byli řádně navrženi a splňovali všechny podmínky. Udělení titulu profesora Fajtovi doporučila hodnoticí komise a obě vědecké rady, fakultní i celouniverzitní.

Univerzita Karlova letos podala k soudu dvě správní žaloby, podle kterých prezident porušil pravidla pro jmenování profesorů a zasáhl do akademických svobod. Na soud se již dříve obrátili nejmenovaní Fajt a fyzik Ivan Ošťádal. Zeman musel na základě loňského rozsudku rozhodnout znovu, názor však nezměnil. Univerzita podle něj nevedla řízení o jmenování řádně, u Fajta údajně přešla to, že předložil nepravdivé informace.

Původně Zeman ohledně ředitele Fajta zdůrazňoval, že si údajně řekl o doplatek k platu formou sponzorského daru. Historik umění letos v lednu kritizoval, že Zeman nyní změnil argumentaci a hodnotí jeho odbornou kvalifikaci. Prezident zmínil například to, že podle podkladů k aktuální vědecké činnosti měl být Fajt hlavním editorem devítisvazkové rukověti dějin umění středovýchodní Evropy, přičemž v době hodnocení uchazeče prokazatelně nebyl vydán ani první díl, takže šlo o „jednoznačně zavádějící informaci“. Výhrady má Zeman také k tomu, že Fajt se prohlásil za hlavního autora publikace The Crown of Bohemia, přičemž byl údajně „pouhým spolueditorem a spoluautorem“ společně s první editorkou, kterou v podkladech nezmínil. Ze zápisu ze zasedání vědecké rady Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Zeman dále dovodil, že Fajt nesplnil podmínku souhrnné pedagogické činnosti na vysoké škole v trvání pěti let. Podle Fajta Zeman při zdůvodnění, proč ho odmítl jmenovat profesorem, vychází z nepravdivých, zavádějících a zmatených údajů.

O možném odvolání Fajta se vždy jen spekulovalo, ministr kultury konkrétní výtky vůči němu nezveřejnil. Před dvěma týdny v tisku uvedl, že zatím nemá důvod „pochybovat o jeho uměleckých výsledcích, ty ekonomické vyhodnocujeme. Zajímá mě malá návštěvnost galerie“. Návštěvnost galerie pod vedením Fajta, který do jejího čela nastoupil v polovině roku 2014, ale roste. Loni ji navštívilo celkem 711.928 lidí, v roce 2014 do galerie přišlo 380.000 lidí.

V červenci 2015 napsal bývalý šéf NG Milan Knížák v otevřeném dopise ministru kultury Danielu Hermanovi, aby okamžitě Fajta z čela NG odvolal. Knížák v dopise, který na vědomí zaslal i prezidentovi a dalším třem nejvyšším ústavním činitelům, tvrdil, že Fajt nerozumí provozu muzea umění, zbavuje se dlouholetých pracovníků a galerii zadlužuje. Fajt patřil ke Knížákovým velkým kritikům, jejich spory skončily u soudu. Ústavní soud loni v červenci zamítl Knížákovu stížnost proti rozsudku, jímž mu dříve Vrchní soud v Praze uložil omluvu za tvrzení, že Fajt v minulosti NG zruinoval. Sporný výrok zazněl v roce 2010 v pořadu České televize Kontexty a týkal se Fajtova působení jako ředitele Sbírky starého umění v druhé polovině 90. let.