Válková hned na úvod poznamenala, že se byla v zařízení v Bělé-Jezové podívat, a ačkoli počítala s tím, že uvidí většinu agresivních mladých mužů, realita byla jiná. „Asi polovinu lidí tvořily rodiny s malými dětmi a ti mladí muži, kteří tam byli, se chovali umírněně,“ uvedla. Především rodiče malých dětí prý prosili, abychom je pustili dál do Německa a nezdržovali je dva až tři měsíce v Česku. „Jedna holčička také přede mnou kašlala a její otec si stěžoval, že nedostává léky na astma. Je to informace jen od jedné strany, ale toto jsem tam viděla,“ doplnila někdejší ministryně spravedlnosti.

Vala bránil ombudsmanku Šabatovou, která uprchlická zařízení navštěvuje pravidelně, a je nunté říci, že situace v nich se stále vyvíjí. „Tady je třeba si říci, že ti lidé nejsou ve vězení, oni nespáchali žádný trestný čin... Přitom jsou podmínky, ve kterých žijí, mnohdy horší než ve vězení,“ zlobil se Vala.

Válková doplnila, že bychom měli pustit především děti, které si nezaslouží žít za plotem. „To může v dětech vyvolat pocit, že se jejich rodiče něčeho dopustili, což ale není pravda,“ zdůraznila někdejší šéfka resortu spravedlnosti.

Hokovský doplnil, že EU musí vyřešit ještě jeden problém. Dosud se předpokládá, že lidé, kterým bude zamítnuta žádost o azyl, se dobrovolně vrátí domů. „Pochopitelně to nefunguje,“ posteskl si. Evropská unie tedy musí na návratovou politiku více dohlížet, čemuž by pomohlo, kdybychom v rámci osmadvacítky přijali jednotný model návratů.