Už před samotným jednáním byla velká většina zemí připravena přihlásit se k principu, podle něhož do poloviny století veškeré emise oxidu uhličitého v EU vyváží například výsadba stromů. Česko, Polsko a Maďarsko však přišly s požadavky zohledňujícími jejich specifickou situaci. Polsko požadovalo především to, aby usnesení přislíbilo dostatek finanční pomoci pro přechod k čisté energii u regionů závislých na fosilních zdrojích.
„Víme, že je potřeba vzít v úvahu různé podmínky jednotlivých zemí a rozdílné startovní pozice,“ uvedl předseda Evropské rady Charles Michel po jednání trvajícím více než šest hodin. Varšava si nakonec vyjednala výjimku, která jí umožní připojit se k závazku později.
Českému požadavku na přímou zmínku o jaderné energii ostatní členské země vyšly vstříc a Praha se ke klimatické neutralitě přihlásila. „Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu,“ uvádí věta, která přesvědčila českého premiéra Andreje Babiše k souhlasu. „Teďka je to konečně černé na bílém, že zkrátka my bez jádra tu uhlíkovou neutralitu nedáme,“ prohlásil Babiš.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen je s výsledkem jednání spokojena, ve středu představila svůj plán na přechod ke klimaticky odpovědnému hospodářství. Ten počítá mimo jiné s fondem na podporu uhelných regionů, s nímž mají být spojeny investice ve výši až 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
