„Evropská unie rok 2020 v současné podobě přežít nemůže, protože se každý den mění,“ začal zostra Kohlíček. „Každou novou směrnicí získáváme nové podklady pro to, aby se v některé z oblastí činnosti, které spadají pod evropské právo – a u nás to je přes 80 procent legislativy – něco změnilo. Důležitější otázkou je ovšem, zda může pokračovat neoliberální koncept,“ pokračoval. Nesmíme prý zapomínat ani na to, že v Polsku byl zvolen euroskeptický prezident Andrzej Duda a Polsko je poměrně silným hráčem v Unii. To vše mluví v neprospěch EU.

Janoušek dal europoslanci za pravdu. I on má za to, že v současné podobě se EU nedožije narozenin v roce 2021. A proč? Protože čelí obrovským tlakům. „Na jedné straně se evropský establishment, evropské orgány snaží regulovat život členských států do co nejmenších detailů, na druhé straně vidíme hospodářskou krizi, která podle některých odborníků ještě neskončila, a její další fáze bude ještě silnější než ta v roce 2008–2009, krizi zahraniční politiky spojenou s konfliktem na Ukrajině, kde se zájmy EU opticky rozcházejí se zájmy Spojených států i Ruska, a pak je zde i velká vlna imigrace z Afriky a Blízkého východu. Ta s sebou nese velká rizika bezpečnostní, sociální, kulturní i civilizační,“ mínil. Pokud si EU neřekne, jak se s těmito výzvami vypořádá, stane se jejich obětí.

Dubský to naproti tomu neviděl tak černě. EU podle jeho názoru rok 2020 přežije, ale bude se měnit. Bude kupříkladu nutné ještě více prohloubit hospodářskou integraci, neboť současná podoba hospodářství jednotlivých států nestačí.

Neumíme prý definovat evropské hodnoty

Další problém je v tom, že hodně mluvíme o evropských hodnotách, ale pořádně vlastně nevíme, co všechno mezi ně patří, na čemž se shodli Kohlíček a Janoušek. Prosazování humanity a ideje míru znějí dobře, dokud si neuvědomíme, kde všude zuří válka. A pokud máme problém s definováním vlastních hodnot, můžeme těžko chtít po jiných, aby je ctili, jestliže chtějí žít na starém kontinentě. Svou roli v tom hraje i vztah k náboženství, na což upozornil Janoušek. Zatímco pro Evropany je otázka víry ryze soukromou, v islámském světě je víra úzce propojena s politikou a každý muslim ctí povinnost šířit svou víru.

Dubský s kolegy v diskusi znovu nesouhlasil. Má totiž za to, že evropské hodnoty definují Lisabonská smlouva i další dokumenty. Jednou z těchto hodnot je důstojnost, o kterou dbá i ekonomika v podobě sociálního státu. Janoušek to však vidí jinak. Současné evropské elity podle jeho názoru neusilují ani tak o důstojný život občanů jako spíše o prosazení konceptu „kulturní levice, které jde o feminismus či homosexualismus“. „To je něco, oč obyčejný člověk nestojí, dokonce to vnímá jako ohrožující. Je tu tedy rozpor mezi tím, co chce obyčejný občan, a tím, co elity považují za správné a co prosazují,“ varoval.