Chmelár nejprve ocenil stanovisko slovenské diplomacie, která se nepřipojila k vlně vyhošťování diplomatů, jen si předvolala ruského velvyslance. Předvolání ambasadora a žádost o vysvětlení je podle něj v situaci, kdy nejsou pádné důkazy pro ruskou vinu a kdy Rusko naznačilo, že otravná látka Novičok mohla pocházet mezi jinými zeměmi i ze Slovenska, adekvátní diplomatickou reakcí.
Ohledně vyšetřování případného původu Novičoku je mu sympatičtější postoj prezidenta Zemana, který požádal BIS, aby prověřila, zda nemohl z ČR skutečně pocházet (už proto, že SSSR před rokem 1989 rozmísťoval na území svých satelitů řadu bojových látek, na které se pak v chaosu devadesátých let zapomnělo – na Slovensku se takto „náhodou“ objevilo šest sovětských raket SS-23), než kategorické odmítnutí ze strany slovenského státního tajemníka ministerstva zahraničí, ale pořád je to prý lepší než závody ve vykazování diplomatů, které spustily některé západní země.
Pak Chmelár upozorňuje, o co v celé kauze vlastně jde. Británie obviňuje Rusko z „prvního chemického útoku na území členské země NATO“ poté, co byl v Salisbury otráven Sergej Skripal. Ukazuje se na Rusko, protože Skripal odtud pochází a kdysi působil jako agent tamní rozvědky. Britské stanovisko o ruské vině podpořila EU s úžasným zdůvodněním, že „neexistuje alternativní vysvětlení“.
Mezitím se objevovala ještě podivnější fakta. Třeba bývalý britský velvyslanec v Uzbekistánu Craig Murray sdělil, že si mu chemici z vojenské laboratoře v Porton Down stěžovali, že nejsou schopni dokázat, že příslušný plyn byl vyroben v Rusku, ale je na ně vyvíjen tlak, aby vydali stanovisko, že tam vyroben byl.
Smithova slova pak potvrdil expert Organizace pro zákaz chemických zbraní Jerry Smith, podle kterého je zjevné, že existuje napětí mezi experty a politiky. A rovněž dodal, že podle dostupných informací o jedu Novičok vůbec není možné, aby se stalo to, co prohlašují politici.
Expert z podivné neziskovky si vycucal z prstu čísla...
Jak Chmelár dodává, ocenit slovenské diplomaty je třeba zejména proto, že jinak tvůrci slovenského veřejného mínění rozhodně takto umírnění nejsou. V očích slovenských novinářů prý najednou i Donald Trump a Andrej Babiš přestali být „podvodníci“ a stali se zodpovědnými politiky.
Pro příklad uvádí, že slovenská média, jinak pitvající každé slovo, nyní zcela nekriticky převzala výplod jakéhosi bezpečnostního analytika jménem Jaroslav Naď, že na ruské ambasádě v Bratislavě je minimálně deset špionů. Naďova čísla jsou prý přitom zjevně střílena od boku, nehledě k tomu, že pochybné je i jeho renomé spojené se Slovenským institutem bezpečnostních studií, který zahájil svou činnost až v roce 2014 za války na Ukrajině, soustředí se na prvoplánovou propagandu proti Rusku a má značně netransparentní financování.
Seznamte se: Jaroslav Naď
Pak Chmelár připomněl, kdo jsou ti, kteří jeho podivné informace šíří. Například Matůš Kostolný, šéfredaktor Denníku N a hvězda liberálního Slovenska. Před patnácti lety byl (jako zahraniční zpravodaj deníku SME) jedním z hlavních, kdo zveřejňoval nepravdivé informace o Iráku za účelem připojení se ke koalici, která na něj zaútočila. Mimo jiné dohledal Kostolného články, podle kterých Saddám Husajn pravděpodobně má chemické i biologické zbraně a pracuje na vývoji atomové bomby. Jindy zase vysvětloval iráckou válku jako „šanci ukázat, kde stojíme“. V průběhu války nadšeně referoval, že spojenci nemají v Iráku žádné problémy, a když se v Iráku žádné biologické zbraně nenašly, zazářil fenomenálním zdůvodněním: „Asi někam unikly. Nejspíš do rukou teroristů.“ A Chmelár připomíná i další novináře, kteří i dnes bubnují do války. Například jistý Ivo Samson, který po slavném vylhaném vystoupení amerického ministra zahraniční v OSN uznale napsal, že „Powellovy důkazy byly přesvědčivé“.
Právě z toho důvodu je podle něj pochopitelné, že dnes je jakýkoliv mainstream velmi citlivý na jakékoliv připomínky událostí před patnácti lety a selhání, jaké tehdy předvedl. Pro příklad uvádí redaktorku ČT, která jakoukoliv snahu o paralelu rychle utnula příkazem, ať se host věnuje současnosti.
U prezidenta Kisky zaklepal velvyslanec západní mocnosti
V dalším příspěvku na Facebooku ale Chmelár musel reagovat na výraznou změnu situace, která na Slovensku nastala. Vyhoštění ruských diplomatů totiž začal neobyčejně brutálním způsobem tlačit prezident Andrej Kiska.
Podle Chmelára se jednalo o doposud nejagresivnější stanovisko, jaké od hlavy státu slyšel. Prezident požadoval svolání Bezpečnostní rady státu, což je jeho nejvýznamnější bezpečnostní kompetence (naposledy si prosadil její svolání před pár týdny po vraždě novináře Kuciaka).
Podle Chmelárových informací mělo Kiskovo agresivní vystoupení velmi pozoruhodnou historii. Začalo tím, že na jeho dveře „zaklepal nejmenovaný velvyslanec západní mocnosti“. Následně se měl prezident spojit se státním tajemníkem ministerstva zahraničí. „Takto se nechová suverénní hlava státu, ale vazal vůči místodržiteli v časech okupace. Ta míra servility je naprosto neslýchaná,“ píše k tomu Chmelár.
A vrcholem podle něj je, jakým způsobem hlava státu své požadavky zdůvodňuje. Chmelár jeho argumenty přirovnal k „proamerickým trollům na internetových diskusích“. Plnění závazků, solidarita, patříme na Západ… Aplikace těchto floskulí na jakoukoliv situaci se podle Chmelára nedá nazvat jinak než jako propaganda.
Zaujal ho prezidentův argument, že musíme být solidární se západními spojenci. Chmelár navazuje výčtem západních spojenců, kteří žádné diplomaty nevykázali. Španělsko, Itálie, Řecko, Finsko… Rakousko dokonce uvedlo, že diplomaty nebude vypovídat, ani pokud by se skutečně prokázala nějaká souvislost mezi ruskou vládou a otravou bývalého zpravodajce Skripala.
„Neexistuje žádné jednotné stanovisko Západu. Takže je třeba se ptát, proč se Andrej Kiska nechová jako hlava našeho státu, ale jako tlumočník zájmů jiných,“ dodává komentátor.
Jestřábi, holubice a supi
Situace podle něj začíná být nebezpečná, protože všem už praskají nervy. Důkazem je podrážděná odpověď ruského ministra zahraničí. „Nejsou to normální reakce. Závody ve vypovídání diplomatů jsou vyvoláváním ducha války,“ píše Chmelár. Připomíná, že západní mainstream dnes stoprocentně věří Donaldu Trumpovi, kterého ještě nedávno prohlašoval za nepříčetného. A nevadí mu ani to, že vypovídá ruské diplomaty z newyorské mise při OSN, což světovou organizaci velmi nemile překvapilo.
„V bezpečnostní politice existují dva typy lidí. Jestřábi a holubice. Když ale poslouchám Andreje Kisku a všechny další, kteří před patnácti lety tlačili Slovensko do války v Iráku, musím přidat ještě třetí kategorii: Supi,“ píše komentátor. Tito supi se podle něj živí zdechlinami studené války a parazitují na zvyšování mezinárodního napětí.
Někdo se podle něj snaží vtlouct lidem do hlavy, že v případě těch, na které se ukáže jako na zloduchy, je podezření a vina. „Není. Je třeba to rázně odmítnout. Obvinění nemůže být v právním státě vinou a bez důkazů nelze nikoho obviňovat. A už vůbec ne trestat. Dobří lidé se zdravým rozumem, držme spolu,“ prosí komentátor na závěr.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo