Obáváte se odklonu České republiky od jádra EU?Anketa
Právě tyto myšlenky byly spolkem šířeny za veřejné peníze, které mu formou grantu za Dům zahraniční spolupráce přiklepl přímo ředitel DZS Michal Uhl a celkově na své projekty cílící na mladou generaci již NaZemi obdržel 57 dotací v celkové hodnotě 46 852 777 korun.
Podobně laděných projektů DZS – příspěvková organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR – podpořil více. A mají toho nemálo společného.
Fotogalerie: - Protest za krávy
Jednou z organizací, která má úzké vazby na NaZemi a získala peníze od DZS, je Institut aktivního občanství, organizace hlásící, že „rozšiřuje cesty, jak ve společnosti prosazovat ekologickou a společenskou transformaci“. „Věříme, že transformace je nezbytná. Stěžejní je pro nás podpora aktérů, kteří o změnu usilují. Propojujeme je mezi sebou a tvoříme komunity. Pouštíme se do projektů, které vzdělávají, podporují a přenášejí know-how,“ uvádí na svých webových stránkách.
Co obě organizace pojí, je snaha o výchovu mladé generace. Institut aktivního občanství letos pro mladé uspořádal například setkání „Na jedné lodi“. Akce, jejímž hlavním partnerem byl Dům zahraniční spolupráce, který jí udělil podporu ve výši 100 000, přilákala kromě mladých lidí také mnohé politické osobnosti a nechyběla na ní vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, pirátská místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová či ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Setkání Institutu aktivního občanství (IAO), které si vytyčilo za cíl změnit to, že mladí lidé „mají málo příležitostí skutečně participovat na utváření společnosti“, a přizvala na palubu „100 zkušených lídrů změn a 100 mladých changemakerů“, kteří mají „přetvářet náš svět pro dobro všech“, pojí se spolkem NaZemi kromě podpory od DZS též například jméno Kláry Berg.
doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.
Klára Berg je totiž zároveň místopředsedkyní Institutu aktivního občanství a členkou spolku NaZemi, kde se věnuje transformativnímu vzdělávání v rámci programu Generace symbiocén, což je program, kde se mladí mezi 17 a 23 lety kupříkladu dozvídají, „jak souvisí zvyšování nerovností s nadvládou a neokolonialismem“, na nějž – jak informovaly ParlamentníListy.cz dříve – šlo 2 707 061 korun ze Státního fondu životního prostředí.
A to není jediné pojítko. Právě místopředsedkyně Institutu aktivního občanství Klára Berg, jež je manželkou Michala Berga – někdejšího spolupředsedy Zelených mezi lednem 2020 a červnem 2024, rovněž působícího v Institutu aktivního občanství – má úzký vztah i se samotným Domem zahraniční spolupráce, jelikož s ním spolupracovala jako školitelka programu Erasmus+ a Evropských sborů solidarity a v samotném institutu se pak soustředila i na program Akumulátor pro lidi mezi 18 a 24 lety, zabývající se zejména tématy, jakými jsou třeba aktivismus, politická ekologie, systémové myšlení, feminismus či klimatická spravedlnost.
O napojení obou organizací pak napovídá také letošní „Zelená letní škola“ IAO, mající jako svůj motiv „ekotransformaci“. „Mnohé konzervativní proudy dnes používají redukovaný výklad tradic k upevňování statu quo ve společnosti. Rádi bychom představili pozitivnější pohled na tradice jako protiklad moderního individualismu a zdroj emancipace různých skupin, ať jsou to ženy, národnostní a etnické menšiny, mladí lidé a další,“ popisuje webová stránka červencové letní školy, kterou pořádal Institutem aktivního občanství z peněz Heinrich Böll Stiftung – německé nadace napojené na tamní Zelené – v prostorách NaNebi.
Fotogalerie: - Kulturu do škol
Právě prostory na NaNebi, umístěné v areálu kláštera Porta Coeli v Předklášteří nedaleko Brna, jsou prostory spolku NaZemi, kde před pár týdny proběhla letní škola pro lidi do třiceti let brojící proti aktuálnímu systému a šířící myšlenky nerůstu. „Vlastními aktivitami a realizovaným provozem žijeme nerůst a dobrovolnou skromnost jako dostupnou alternativu k současnému socioekonomickému systému,“ píše NaZemi k prostorám, které využil letos též Institut aktivního občanství.
Silné vazby působí též ve vztahu ke Straně zelených. Kromě exšéfa Zelených Michala Berga a Kláry Berg pak je členkou IAO i zelených též zastupitelka Brna Jasna Flamiková, koordinátorka projektů IAO a spolupracovnice Hnutí DUHA Martina Dušková či samotný předseda Institutu aktivního občanství Martin Ander, jenž mezi lety 2008 a 2010 zastával post stranického místopředsedy Zelených a mezi lety 2006 a 2018 byl v Brně zastupitelem. V roce 2002 se stal ředitelem národní kanceláře Hnutí DUHA a v této funkci působil do roku 2006.
A právě s hnutím DUHA se opět vracíme k Domu zahraniční spolupráce, jelikož jde o další organizaci, kterou Dům zahraniční spolupráce podporuje. V letošním roce hnutí DUHA od DZS získalo schválení grantu ve výši 54 400 eur (přes 1 380 000 korun) a v předloňském roce výše grantové dohody k projektu Erasmus+ pro hnutí DUHA činila 40 970 eur (přes 1 039 000 korun). Smlouva uvádí, že je účelem podpory „zvyšování odbornosti a implementace inovativních postupů v oblasti vzdělávání v ochraně životního prostředí“.
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
Okupovali strategická místa, dostali téměř 1,5 milionu
Strana zelených se častokrát připojuje též k myšlenkám skupiny Limity jsme my, která v Česku požaduje „klimatickou spravedlnost“ a v minulosti několikrát okupovala strategicky významná místa energetického průmyslu.
„Změna klimatu začíná tady. Uhlí vytěžené a spálené v Mosteckém uhelném regionu přispívá k celosvětovým škodám způsobeným změnami klimatu. Zatímco uhlobaroni vydělávají miliony korun, změny klimatu dopadají na ty nejzranitelnější z nás, zejména ze zemí globálního Jihu. Chceme co nejrychlejší konec provozu zbytečných uhelných elektráren, jako jsou Počerady nebo Chvaletice, a dolů. Chceme rychlý přechod na čistou energii a spravedlivou společnost,“ zaznělo kupříkladu před několika lety při obsazení velkolomu Bílina.
Fotogalerie: - Stávka za klima po pěti letech
A i tato skupina obdržela podporu od DZS – šéf příspěvkové organizace Ministerstva školství a někdejší zastupitel Zelených Michal Uhl v tomto případě pro Limity jsme my vyčlenil z veřejných peněz grant k projektu Erasmus+ ve výši 58 260 eur (v přepočtu téměř 1 478 000 korun).
Ke skupině Limity jsme my se hlásí též bývalý člen Zelených a šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka, jenž byl též členem jejího představenstva a jedním ze zakladatelů a bývalým předsedou již zmiňovaného Hnutí DUHA. Aktuálně pak Jakub Patočka působí uvnitř dalšího spolku, který rovněž od DZS obdržel miliony korun – spolku Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci, jemuž se ParlamentníListy.cz budou věnovat detailně v příštím článku věnovaném projektům podpořeným DZS.
O údajném možném střetu zájmů DZS a Strany zelených v posledních měsících hovoří některá česká média taktéž ve vztahu ke spolku Konsent. Například server Novinky.cz anebo podcast Insider uvádějí, že Dům zahraniční spolupráce, vedený bývalým zastupitelem Zelených Uhlem, schvaluje několikamilionové granty subjektům napojeným na tuto stranu. Například nezisková organizace Konsent letošní lídryně Zelených do eurovoleb Johany Nejedlové získala podle Insideru 19 milionů korun.
„Některé neziskovky si vymýšlejí projekty.“
Poslankyně Nina Nováková (za KDU-ČSL) pro ParlamentníListy.cz uvedla, že si o Konsentu myslí, že „přehnaně ingeruje vysloveně do Ministerstva školství“. „Ta snaha je tam velká. Velká a osobuje si právo mluvit třeba i do dnes revidovaných rámcových vzdělávacích programů,“ podotkla Nováková, jež je členkou sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Téma je podle ní třeba začít řešit. „Já jsem velmi připravená otevírat řadu věcí právě v souvislosti s tím, že my jako politici de facto nemáme šanci nějak zasáhnout do toho, jak budou vypadat rámcové vzdělávací programy,“ zmínila Nováková s tím, že jsou tyto rámcové vzdělávací programy „skutečně významně ovlivňovány některými neziskovými organizacemi, které jsou vysloveně ideologicky vyhraněné“.
„Mně to vadí a já jako politik, jako poslankyně, se tomu můžu – nechci říct, bránit –, ale moje reakce je ta, že jsem už započala pořádat kulaté stoly, které se týkají jakéhosi vylučování rodiny z výchovně-vzdělávacího procesu, jako by na rodině vůbec nezáleželo – třeba na její hodnotovém ukotvení a tak dále – to je první věc,“ shrnula poslankyně pro ParlamentníListy.cz, že s dodatkem, že je zvyklá, že není považována za „super korektní“, a nevadí jí proto otevírat i tato témata, která považuje za důležitá.
Podle Novákové se neziskové organizace dají rozlišit na ty, které opravdu pomáhají, a potom na ty, které „si vymýšlejí projekty“. „A tam se skutečně domnívám, že je dost velká příležitost pro plýtvání penězi,“ dodala
„Projekty jsou schvalovány komisí odborníků,“ uklidňuje MŠMT
ParlamentníListy.cz proto kontaktovaly též Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a dotazovali jsme se, zda je MŠMT seznámeno s aktuálním udělováním grantů Domem zahraniční spolupráce daným projektům spolku NaZemi a nakolik se pojí udělování takovýchto grantů s cíli MŠMT v oblasti vzdělávání.
Tisková mluvčí MŠMT Tereza Fojtová redakci sdělila, že Dům zahraniční spolupráce (DZS) podpořil organizaci NaZemi v rámci programů Erasmus+ a Evropský sbor solidarity celkem šesti projekty ve výši 151 000 eur (přes 3 830 000 korun), z čehož 120 000 eur (přes 3 044 000 korun) bylo určeno „na vzdělávání dospělých a zbytek na solidární projekty“.
Fotogalerie: - Klima nepočká...
„Činnost DZS je regulována pravidly Evropské komise (EK), která stanovují rámec pro financování projektů zaměřených na vzdělávání a aktivní občanství. Tato pravidla jsou závazná a jednotná pro všechny národní agentury v zapojených zemích. Projekty procházejí přísným hodnoticím procesem a jsou schvalovány komisí odborníků. Hodnotitelé musejí být nezávislí a bez střetu zájmů, což je ověřováno externím auditem. Projekty jsou hodnoceny na základě relevance, dopadu a souladu s prioritami programu,“ vyjádřila se tisková mluvčí MŠMT Tereza Fojtová.
Tematické zaměření solidárních projektů je podle ní „zcela v gesci žádajících mladých lidí a je různorodé“, přičemž mělo jít o projekty od „revitalizace místních památek přes projekty podporující integraci uprchlíků z Ukrajiny až po zapojování seniorů do komunitního života“. „Projekt ‚První post-růstová letní škola v Česku‘ byl schválen v souladu s těmito pravidly a naplňuje požadavky Evropské komise na projekty zaměřené na podporu mladých lidí při hledání inovativních řešení pro současné společenské výzvy,“ dodala Fojtová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s podporou pro „nerůstové myšlenky“?
autor: Radek Kotas
mbau
