Před okamžitým odstavením všech uhelných elektráren varují zaměstnavatelské svazy. Změna na nízkouhlíkovou energetiku musí být systematická, postupná a rozumně plánovaná, uvedly Hospodářská komora (HK ČR) a Svaz průmyslu a dopravy (SP ČR).

„Největším neštěstím pro celou zemi by bylo, pokud by útlum těžby uhlí narušil dodávky elektrické energie a významně se navýšily ceny energií. Je přitom více než zřejmé, že závěry komise musí reflektovat i potřeby teplárenství, které má v naší zemi významné postavení v zásobování obyvatel teplem,“ sdělil prezident HK ČR Vladimír Dlouhý. Podle zaměstnavatelů je důležité stanovení jasné vize, jak bude vypadat budoucnost uhelných regionů v ČR, aby po sociální a hospodářské stránce ukončení těžby a využívání uhlí zvládly.

Podle ekologů je důležité, aby komise rovněž doporučila číselně vyjádřený pokles objemu těžby a spalování uhlí v následujících letech, a také aby navrhla konkrétní řešení, jak útlumu dosáhnout – například změnou zákonů a dalších pravidel. „Najít v předstihu termín a jasný harmonogram řízeného odklonu od uhlí je výhodnější i z hlediska zajištění nových pracovních míst a ekonomické prosperity do budoucna,“ uvedl Koželouh.

Podotkl, že například německá uhelná komise, kterou se Česko inspirovalo, v lednu letošního roku doporučila, aby Německo ukončilo spalování uhlí v roce 2038 nebo ještě dřív. Shodla se také na tom, že už v příštích čtyřech letech má být odstaveno 12 gigawattů (GW) instalovaného výkonu uhelných elektráren, což je více, než je instalovaný výkon uhelných elektráren v ČR, dodal.

Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) činí instalovaný výkon parních, tj. uhelných elektráren v ČR zhruba 11 GW. Viceprezident SP ČR a generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš uvedl, že kvůli zpřísněným limitům bude zřejmě potřeba do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity uhelných zdrojů v ČR. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák v nedávném rozhovoru s ČTK řekl, že po roce 2040 bude firma v uhelném portfoliu zřejmě mít pouze aktuálně nový blok v Ledvicích.

První zásadní postupy uhelné komise by vláda měla dostat do konce roku 2020. Devatenáctičlenné komisi, která se bude scházet každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Z červencových údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA už uhelné zdroje neprovozují Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko.

V Česku se loni v hnědouhelných elektrárnách podle dat ERÚ vyrobilo nejvíce elektřiny (43 procent). Následovaly jaderné elektrárny (zhruba třetina) a obnovitelné zdroje (11 procent).