Ačkoli jsou ekonomické prognózy podle Davida Marka zrádné, neobejdeme se bez nich. Poslední roky se stalo tradicí, že jsme do nového roku vkročili s mírným optimismem, který ovšem zůstal nenaplněn. Letos by prý ale snad mělo být líp.

Zlepšení v eurozóně

K uspokojivějším výsledkům v letošním roce by měla pomoci v první řadě situace v eurozóně, která se po dvou letech recese začíná zlepšovat. "Ve srovnání s USA, skandinávskými zeměmi či Austrálií je tempo ekonomického růstu v eurozóně značně líné. Nicméně obavy z rozpadu eurozóny jsou tytam, zachráněné ekonomiky se začínají stavět na vlastní nohy," píše ekonom.

Mírně pozitivně by měla podle Marka působit také fiskální politika. V rozpočtu na letošní rok se počítá s tím, že veřejný sektor bude hospodařit se schodkem 2,9 procenta HDP. Nezáleží ale pouze na celkových parametrech, důležité jsou i detaily.

"Výdaje státního rozpočtu se letos zvýší o 31 miliard korun, přičemž běžné výdaje by měly stoupnout o 52 miliard, zatímco investice klesnou. Problém je v tom, že investiční výdaje mají na ekonomiku větší vliv (multiplikátor) než běžné výdaje. Celkový vliv fiskální politiky tak může být velmi malý," podotýká ekonom společnosti Patria Finance.

Měnová politika ale podle Marka na rozdíl od veřejných financí funguje tak, jak má. "Když došla munice ke stimulaci ekonomiky v podobě snižování úrokových sazeb, uvolnila ČNB měnové podmínky oslabením kurzu koruny. Možná se nenaplní všechny očekávané efekty. Může se ale také stát, že se naplní silněji, než se předpokládá," píše ekonom.

Nezaměstnanost je vysoká

V kontrastu s předchozím optimismem připomíná Marek poslední údaje o rekordním počtu nezaměstnaných. To může být prý ovšem dáno tím, že rekordně velký je také počet všech pracovních sil v české ekonomice. Oživení ekonomiky bude muset chvíli trvat, aby se projevilo vytvářením nových pracovních míst.

Budeme-li ale v budoucnosti chtít zvyšovat životní úroveň rychleji, je nutné pro to podle ekonoma něco udělat, uzavírá svou prognózu pro MF Dnes David Marek.