Jak informuje například americká stanice CNBC, v Číně je momentálně v nejméně 24 provinciích, regionech a obcích nařízeno podnikům, aby přerušily provoz. Různé stupně karantén a omezení pohybu osob pak platí pro území, která dohromady v minulém roce vytvořila cca 80 % čínského HDP a stála za 90 % čínského exportu. Například v 22milionovém Pekingu platí doporučení, aby lidé do 10. února pracovali z domova. Skoro 60milionová provincie Chu-pej pak chce továrny a obchody udržet zavřené nejméně do 14. února. Pokračující omezení by tak mohla mít závažné dopady na světovou ekonomiku.

Ekonomové ze společnosti Morgan Stanley dokonce odhadují, že pokud by se čínské oslavy lunárního Nového roku protáhly o týden, mohla by průmyslová produkce za leden a únor spadnout o 5 až 8 procentních bodů. Své továrny v Číně museli uzavřít i světoví giganti, jako třeba automobilka Tesla, kanceláře dočasně zavřel i Google.

Znovu se otevřely čínské akciové trhy a obchodování připomínalo spíše pád laviny. Například ukazatel síly šanghajské burzy, index Shanghai composite, se propadl o 8 %. Mnoho klíčových surovin, mezi nimi například ropa, nebo železná ruda, kleslo o denní povolené maximum. Padala celá burza, snad s výjimkou zdravotnických firem. Poslední pokles podobného rozsahu zažily čínské trhy v roce 2007.

Pokles navíc přišel navzdory masivním ochranným opatřením čínské vlády, mezi které patřilo například snížení reverzních repo sazeb provedené čínskou centrální bankou. To umožnilo firmám snazší přístup k úvěrům. Čínu toto opatření přitom vyšlo na cca 22 miliard dolarů. Problémy ale zažívá také celosvětový trh s ropou. Čínská poptávka po ní klesla v důsledku koronavirové nákazy o 3 miliony barelů denně, což kymácí světovými trhy. Na to reagoval i kartel OPEC, který kvůli poptávkovému šoku svolává mimořádné zasedání.