Kovanda ve svém komentáři hovoří o intervenčním režimu, po kterém se prý vývozcům stýská. „Na úkor zbytku republiky přihrál do jejich kapes stamiliardy. Exportérům se moc líbilo, že intervence kurz koruny zafixovala, byť jen jednostranně, a to na podhodnocené úrovni vůči euru. Na zahraničních trzích totiž nemuseli tolik konkurovat kvalitou, stačilo se spolehnout na láci,“ zmínil Kovanda. 

Vývozci si podle něj sice díky ČNB naplnili kapsy, ale tuší zároveň i to, že z celé situace mohou vytěžit ještě mnohem víc. „Čím dřív by totiž ČR euro přijala, tím pravděpodobněji by se kurz v rámci povinného dvouletého setrvávání v předvstupním mechanismu pohyboval na poměrně slabé úrovni koruny vůči euru. Nemohl by přitom ani výrazněji posílit, ani oslabit. Pro vývozce rajská hudba,“ dodal.

Zároveň zkonstatoval, že přijetí eura si přeje pouze každý pátý Čech a i když nyní premiér Bohuslav Sobotka vrací eurovou kartu do hry, do značné míry jde zatím jen o vypuštění balonku. „Pokud by to od veřejnosti schytal, eurokartu zase hbitě založí do štosu, i kdyby se měli exportéři vzteknout. Holt nepředstavují 80 procent populace a tohle si Sobotka spočítat umí,“ dodal.

Exportéři však nedokážou přijít s tak silným argumentem pro euro, který by dokázal oslovit širší veřejnost, míní. A sleduje země, které již eurem platí. Závěrem pak uvedl, že jak s korunou, tak s eurem bude náš obchod s eurozónou z makroekonomického pohledu uspokojový, neboť již nyní jsme sedmnáctou spolkovou zemí Německa. „S eurem se však budeme muset podílet na případné další sanaci méně sladěných států eurozóny – států, které mají pro euro slabší předpoklady než my sami teď a tady. Francouzský prezident Macron nyní žádá společný rozpočet eurozóny, zřízení postu jejího ministra financí. Ekonomicky stále neujednocená eurozóna se tak může dočkat politicky motivovaného prohloubení své integrace,“ varuje však závěrem Kovanda.