Ekonomka Markéta Šichtařová v pondělním Hyde parku České televize zhodnotila nejen české ekonomické vyhlídky a rozpočet předložený na příští rok, ale podívala se i na ekonomiky světové. Co všechno ji ohrožuje?

Kalouskova a Babišova politika se od sebe moc neliší  

„Nevidím moc velký rozdíl v hospodaření předminulé a současné vlády," podotkla Šichtařová hned v úvodu na adresu ministra financí Andreje Babiše (ANO) a jeho předchůdce ve funkci Miroslava Kalouska (TOP 09). Stomiliardový schodek, který navrhuje Babiš, je podle jejího názoru příliš málo ambiciózní. „Já neznám žádnou současnou ekonomickou teorii, která by v okamžiku růstu ekonomiky ospravedlňovala tak velký schodek," pokračovala ekonomka. Náš rozpočet by měl být vyrovnaný či dokonce přebytkový. Šichtařová uznala, že to nejde zařídit úplně hned, ale potenciál na to máme. „Jen chtít, jenže my nechceme," podotkla.

Česká ekonomika je přitom do značné míry závislá na tom, jak se daří ekonomice německé. V tuto chvíli vláda těží z toho, co vláda dělala nebo nedělala přibližně před dvěma lety. Klesla nezaměstnanost a Andrej Babiš říká, že se daří lépe vybírat daně, ale podle Šichtařové je to sporné. Náš největší problém je přitom v tom, že se rychle mění daňová politika. „V tuto chvíli je neměnnost daní a stabilizace systému důležitější než optimalizace sazeb," podotkla. Ve střednědobém horizontu, dejme tomu do pěti let, by vláda podle jejího názoru měla směřovat k vyrovnanému rozpočtu.

Boj s korupcí

Jeden z diváků se následně ptal, jak moc by české ekonomice pomohlo, kdyby se podařilo vymýtit korupci, jak po tom volal už před volbami právě Andrej Babiš. Prý by nás to katapultovalo do úplně jiné skupiny zemí. Šichtařová ovšem pochybuje, že se podaří korupci vymýtit. Je prý totiž v naší společnosti zažraná po celé generace. „Já si myslím, že ta mentalita je ovlivněna i tím, že systém často měníme," vyjádřila svůj názor. Svůj vliv může mít i to, že nás neustále ovlivňuje „východní mentalita z Ukrajiny či Ruska, kde je veřejným tajemstvím, že bez korupce nic nefunguje".

Otázkou je, jestli někdy doženeme západní země. Pode Šichtařové jsme se jim za dvacet pět let přiblížili, ale vůbec není jisté, že je někdy dohoníme. Česká ekonomika zde trpí i tím, že je příliš malou zemí, má příliš malý trh. Určitou roli zde mohla sehrát i intervence České národní banky z loňského listopadu. Podle Šichtařové za touto intervencí nebyl nějaký kalkul, na kterém chtěl někdo konkrétní vydělat. ČNB chtěla zkrátka pomoci exportérům. To vypadalo dobře na papíře, ale v praxi to lidem nikdo nevysvětlil, což je zásadní problém. Občany tento krok vystrašil, což je kontraproduktivní.

Těžkosti české ekonomiky

Dáma v pořadu odpovídala také na to, co by české ekonomice pomohlo. Byly by to třeba vyšší daně? „My jsme ekonomika, která exportuje přidanou hodnotu, a když tenhle typ práce zatížíte vyšším zdaněním, tak hrozí, že spadneme do další recese," varovala Šichtařová. Česku by neškodilo, kdyby se více orientovalo např. na nanotechnologie, kde je ona vysoká přidaná hodnota. Česku prý dlouhodobě pomohlo, že do země přišli zahraniční investoři. A ti sem přišli jen proto, aby něco vydělali. Je tedy správné, že zisky z českých podniků se zahraničními investory míří do zahraničí a tamní majitelé se musí rozhodnout, kolik z tohoto zisku u nás znovu reinvestují.

Úkolem státu ale není rozhodovat o protežování investic v té či oné zemi. Každá firma si musí sama zvážit, jestli se jí vyplatí podnikat v Číně, pokud do toho vláda zasahuje, není to podle Šichtařové správné. „To mi příliš zavání centrálním plánováním," upozornila.

Pochmurná vize evropské ekonomiky

Evropu podle jejího názoru čeká další ekonomická krize, která bude horší než ta předchozí, a to především proto, že krize neměla očistný efekt, nezmizely díky ní nekonkurenceschopné podniky. „Kolik bank zbankrotovalo," kladla si otázku ekonomka a obratem si odpověděla, že v podstatě žádná. Stalo se to za cenu toho, že jsou do ekonomik „pumpovány další a další peníze, které v podstatě nejsou kryté".

Slabinu představuje i budovaná bankovní unie, protože jedna nemocná banka, např. z Itálie, může notně oslabit svou zdravou mateřskou banku ve Francii, Rakousku nebo kdekoliv jinde. „V nějakém krajním případě by se mohlo přihodit, že by se potíže z jedné země projevily i v dalších zemích a ohrozily např. i jinak zdravé Německo," varovala Šichtařová. Její vize je poměrně pesimistická a ona sama doufá, že se nenaplní.  

Sankce a protisankce

Na dotaz jednoho z diváků se vyjádřila i k protiruským sankcím. Rusko v tuto chvíli mnohem víc než sankce oslabuje nízká cena ropy. Pravda, sankce Rusku ještě přitěžují. Kde je třeba hledat kořeny nízké ceny ropy? Podle ekonomky je v pozadí boj mezi tradičními producenty ropy a producenty, kteří získávají ropu z břidlic v Severní Americe. Tato těžba se totiž vyplatí jen při jistých stabilních cenách tohoto produktu, takže tradiční těžařské země cenu udržují záměrně nízko, aby se zbavily konkurence.   

V závěru se ekonomka vyjádřila i k prosazování kvót ve vedení podniků. „Já jsem naprosto proti kvótám. Každý by měl zastávat takovou funkci, na kterou stačí, a kvalifikací by nemělo být to, jestli nosí kalhoty nebo sukni," uzavřela své vystoupení.