Ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi se sice podle ekonomů díky obnovení kontroly nad exportem nerostných surovin podařilo vytvořit slušné finanční rezervy, které se ovšem nepodařilo efektivně investovat i do jiných odvětví, než je těžební a obranný průmysl, a byly tak neproduktivně vyjmuty z oběhu. Výsledkem prý je, že Rusové nevyužívají obrovského potenciálu pro rozvoj výroby spotřebního zboží a potravin.

Ruská elita podle nich navíc žila po dlouhou dobu v přesvědčení, že za peníze ze surovinového obchodu si může do sytosti dopřávat luxusního zboží a dotovaných potravin západní provenience. Mezitím pole a sady pustly, protože chyběla potřebná infrastruktura pro skladování a dopravu vypěstovaných produktů. Výrobu technologií a spotřebního zboží údajně nezachránily ani relativně nevýznamné, ale v poslední době rychle rostoucí investice zahraničních podnikatelů zejména ze zemí bývalé RVHP.

Celý text k přečtení ZDE

Tvrdá efektivní ruka, ale ne zlodějská

Ekonomové rovněž poukazují na to, že ruský prezident ve svém výročním poselství oznámil, že Rusko krizi využije pro diverzifikaci ekonomiky.  Švihlíková s Krohem jedním dechem dodávají, že ruská ekonomická struktura již pestrá je.  Problém údajně není to, že průmyslové struktury neexistují, ale to, že nejsou dostatečně konkurenceschopné (kromě vojensko-průmyslového komplexu a vesmírného průmyslu). Stroje a zařízení tvoří jen okolo 5 % ruského exportu. „Je potřeba tedy spíše modernizace a lepší aplikace vědecko-technických poznatků do produkčního procesu. To je velmi obtížný úkol i pro dobré časy, natož pak pro krizové či recesní období,“ upozorňují čeští odborníci.

Země ve fázi dohánění podle nich potřebuje centrální ruku státu (tvrdou, ale efektivní, ne zlodějskou), inteligentní plánování, ale také motivaci veřejnosti se na transformaci podílet i za cenu rizika. To poslední Rusko i díky ukrajinské krizi a projevům nepřátelství ze strany Západu údajně nyní má. Upevnila se prý i role státu v ekonomice.

Pro transformační manévr však bude dle ekonomů Rusko muset mobilizovat především vnitřní zdroje a zavést mohutnou a efektivní podporu rozvoje domácího drobného a středního podnikání – úvěry s nízkou úrokovou sazbou, pronájmem nevyužívané půdy a výrobních kapacit za nízké nájemné či dokonce bezplatně, programy bezplatného školení managementu analogické existujícím programům EU, a dalšími úspěšně prověřenými nástroji.

Rusko nikdo nehlídá

„Uvalené sankce jsou v tomto směru nejen poškozením ruské ekonomiky, ale paradoxně i příležitostí splnit konečně v podmínkách sankčními protiopatřeními chráněného vnitřního trhu plány její diverzifikace a rozvinout ve větším měřítku potenciál výroby vyspělých technologií, potravin a spotřebního zboží,“ konstatují ekonomové s tím, že v tomto směru může být úspěšnější než Evropská unie, jelikož si může dělat, co chce. Nestojí mu totiž v cestě žádný „hlídač“ v podobě evropských antimonopolních úřadů či Evropského soudního dvora.