Donaldu Trumpovi se ve velkém gratuluje.

Gratulují mu politici, kteří ho podpořili, i ti, kteří ho nemusí, i ti, co ho nechtěli. Vyhrál jasně, nikoli těsně. Získal více volitelů, ale také více voličů, takže není důvod k občanské válce. Jak s vítězstvím naloží, se teprve uvidí. Co už ale vidíme, je to, proti čemu většina Američanů hlasovala. Američané odmítli nelegální migraci, odmítli progresivizmus, kulturní války, preferování sexuálních deviací, protibělošský rasizmus, pozitivní diskriminaci či klimatický alarmizmus.

Také odmítli Taylor Swift, Arnolda Schwarzeneggera, mediální mainstream a celý demokratický Hollywood.

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Taylor Swift (@taylorswift)

Ukázalo se, že progresivně liberální Amerika není většinová, ale pouze hlasitá, respektive ukřičená. Je to dobrá zpráva pro zpátečníky, čili lidi, kteří rozeznávají jen dvě pohlaví, nepotřebují se distancovat od svých předků a bourat jejich sochy, nenamlouvají si, že je v moci člověka ochladit, či oteplit planetu a nemají potřebu vnucovat druhým, co si mají myslet a jak mají žít. Volba Trumpa je volbou staré Ameriky, o které se zdálo, že už neexistuje. Možná už ji nepůjde obnovit, ale že po ní je mezi Američany poptávka, je zřejmé.

Lze důvodně spekulovat, že kdyby Donald Trump a Kamala Harrisová soupeřili o hlasy v Evropě, zástup poražených by byl stejný jako v Americe. To, co se tváří jako progresivní trend, je nejspíše nafouknutá bublina, dočasná úchylka, se kterou se většina lidí neztotožňuje. Pokud k tomu, co se tu děje, většina mlčí, dost možná je to tím, že většině ještě nedošlo, že je stále většinou. Američanům prozradil, že jsou ve své zemi většinou, politicky nekorektní Donald Trump.

Ve své první řeči po znovuzvolení zopakoval staronový americký prezident, že nebude začínat války a že bude války ukončovat. Jak si to konkrétně představuje, zatím neprozradil, ale nepochybně se bude muset domluvit s mocnými zbrojaři, pro které mír představuje ušlý zisk. Lze samozřejmě zbrojit a neválčit, jenomže to Američané nemají ve své válečnické DNA. Těsně před volbami se mimochodem objevil i názor, že Donald Trump vyhraje, ale prezidentem se nestane, neboť se ještě „něco přihodí“ do 20. ledna, kdy má vstoupit do Bílého domu…

Předpokládá se, že napodruhé bude Trump silnějším prezidentem, než byl poprvé, když svému vítězství sám nemohl uvěřit, a především nemohl moc věřit týmu, kterým byl obklopen. Teď to bude jiné kafe. A protože od něj Evropa, coby spojenec, který je z amerického pohledu současně konkurentem i vazalem, nic dobrého nečeká, Trump může překvapit jenom příjemně. Tím, že neudělá, čím vyhrožuje. Anebo tím, že čím vyhrožuje, to také udělá. Ve stavu, v jakém se Evropa nachází, je Trumpovi k ničemu. Je to ovšem stav, ve kterém je Evropa k ničemu i nám, Evropanům.

Trump Američanům slibuje zlatý věk. Nám by se také hodil. Začít bychom měli otázkou, proč nám ho nikdo nenabízí. Není to podezřelé? Jsme snad něco horšího než Američané?