Rozpočtovu radu zřídil zákon loni a jejím smyslem je zkoumat rozpočtovou politiku vlád a dalších veřejných institucí a varovat, pokud by tato politika mohla vést k překročení zákonných dluhových limitů.

Její novou informací, že veřejný dluh bude za padesát let na dvou stech třiceti procentech HDP, když se nic nezmění, prý Národní rozpočtová rada rozhodně nechce strašit. Stále věří, že se k tomu politici postaví čelem a něco s tím udělají, aby k tomu nedošlo. „Těch dvě stě třicet procent je scénář takový, na který by platilo současné zákonodárství ohledně penzijního systému. Věk odchodu do důchodu by zůstal na pětašedesáti letech a demografická situace by se měnila tak, jak očekáváme, tedy že by se počet důchodců zvýšil o nějakých šedesát procent,“ upřesnila Zamrazilová.

Zamrazilová následně odpovídala na otázku, co by to znamenalo například pro důchody, kdyby byl veřejný sektor skutečně takto zadlužený. Podle jejích slov je teď před námi ale dobrých patnáct let, kdy důchodový systém bude vyrovnaný, případně dokonce v mírném přebytku. Problém prý začne v momentě, kdy půjdou do důchodu ročníky sedmdesátých let. „Takový problém by trval dalších třicet let, protože pak by se zase demografická situace vyrovnala, až by zde Husákovy děti nebyly,“ dodala s tím, že systém je v tomto ohledu naprojektovaný zhruba na pětadvacet let.

Zpráva podle předsedkyně Národní rozpočtové rady jasně ukazuje, že vláda a Parlament stojí před takzvanou politickou trojčlenkou. „A to buďto zvýšit daně, nebo zvýšit věk odchodu do důchodu, nebo se smířit s tím, že životní úroveň v důchodu výrazně poklesne oproti životní úrovni v práci,“ uvedla Zamrazilová.

Tuto zmíněnou trojčlenku neošidí už prý vůbec nic, žádný technologický pokrok ani žádné konvergence. „Prostě tu bude určitý počet lidí, kteří budou schopni pracovat, a určitý počet lidí, kteří schopni pracovat nebudou a budou závislí na těch pracujících,“ řekla jasně Zamrazilová.