Ve vládě vzniká pnutí mezi ministrem vnitra Janem Hamáčkem, který by chtěl lidem dávat až 10tisícové pokuty za neplnění omezení, létal vrtulníkem nad Karlštejnem a hlídá, zda se lidé zbytečně nescházejí. Oproti tomu vidíme liberálnější postup premiéra Andreje Babiše, ale už i prof. Romana Prymuly, kteří říkají, že by se věci pomalu měly začít uvádět do normálu. Který přístup je podle vás rozumnější?

V první řadě děkuji za příležitost opět po čase promluvit k vašim čtenářům, kterým přeju v těchto časech hlavně dobré vztahy v jejich nejbližším okolí. Právě poslední týdny ukázaly, kolik šikovných, obětavých a nápaditých lidí máme v České republice a mít je ve svém okolí je právě teď skutečné štěstí, které si většinou přejeme.

Od právníka byste asi čekali, že bude volat po tom, aby právo buď nebylo, nebo aby bylo vynucováno jeho dodržování. Jenže ono se často zapomíná na § 5 přestupkového zákona, který vyžaduje také splnění „materiálního znaku“ přestupku. Nutnou podmínkou by mělo být, aby zkoumané jednání bylo skutečně společensky nebezpečné. Pokud bychom dlouhodobě nepřehlíželi existenci této podmínky v přestupkovém zákoně, pak bychom si nemuseli ťukat na čelo při navrhování absurdit jako létání vrtulníků nad Karlštejnem, ač to od vás slyším poprvé. Rozumné mi přijde být ohleduplný vůči ostatním, pokud jdu s členy domácnosti na procházku do lesa, pak roušku nemám, když vidím lidi, nandám si ji. V autě se členy domácnosti je to taky nesmysl, jestli s nimi sedím u oběda nebo v autě je přeci stejné. To mi přijde rozumné.

Pokud bych ještě nějak tu rozumnost měl zobecnit, pak mi přijde rozumné počínání doktora Romana Prymuly – snaží se lidem věci vysvětlovat, skutečně to má hlavu a patu. Například s těmi rouškami velmi upřímně vysvětlil postoj WHO, aby všem lidem odůvodnil prostou češtinou jejich nošení. Přesně takto bych si představoval vystupování našich představitelů v malé i velké politice, rozumné a upřímné.

Stejně tak se Babiš s Hamáčkem neshodnou na tom, dokdy by měl trvat nouzový stav. Babiš je pro dřívější ukončení, Hamáček by počkal. Kde v této otázce stojíte vy? Nebude to nakonec tak, že v té snaze po omezování Hamáček zůstane osamocen? Může Babiš hrou na „hodného strýčka“ u voličů opět získat?

Vláda by měla v první řadě požádat Poslaneckou sněmovnu, aby napravila při prodlužování nouzového stavu to, co se jí nepovedlo. Není divu, nouzový stav se nevyhlašuje každý den, takže vládě zřejmou vadnost usnesení nemám za zlé. Ve svém článku v Parlamentních Listech jsem to rozebíral více i v souvislosti se zákazem přístupu veřejnosti na zastupitelstvo.

Za pravdu problematičnosti nouzového stavu dává i Nejvyšší správní soud, a to je myslím jasný signál, že si to zaslouží pozornost. Chyby se stávají, ale horší je v nich setrvávat, zvláště v takto závažné věci. Zjednodušeně řečeno, jde o „vymezení mantinelů“, ve kterých se vláda může obejít bez Sněmovny nad rámec běžného stavu, on to už trochu vymezil právě soud, ale ústavní zákon to takto předpokládá, takže by se vykonavatelé zákona neměli spoléhat na nápravu od soudů, ta totiž přichází vždy až s odstupem.