Usnesení vychází z dřívějších analýz a zpráv, podle nichž v některých státech výrazná část peněz končí u malého počtu velkých příjemců.

„Provozovatelé těchto podniků mají někdy úzké vztahy s politickými stranami, které jsou v jejich zemi u moci," uvedl finský zpravodaj schváleného návrhu Petri Sarvamaa.

Potenciálně problematické je podle poslanců vyplácení dotací například v Maďarsku, na Slovensku či v Česku. Usnesení konstatuje, že v letech 2016–2018 mířily téměř tři čtvrtiny zemědělských dotací v Česku do "velkých firemních zemědělských podniků". Europoslanci vyjádřili znepokojení nad loni zveřejněným auditem komise, který potvrdil střet zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše, jenž "jako předseda vlády ovlivňoval přidělování dotací EU Agrofertu, agrochemickému konglomerátu, který sám založil". Babiš dlouhodobě tvrdí, že vyhověl českému zákonu o střetu zájmů tím, že podnik vložil do svěřenských fondů. Nová česká vláda hodlá zavést nové rozdělování zemědělských dotací, které bude výhodnější pro menší podniky.

Podle europoslanců by i s ohledem na Babišův případ měla být EU lépe schopna zjišťovat, kdo je skutečným vlastníkem firem. Komise má proto vytvořit pro členské státy společný systém, jehož součástí bude databáze konečných příjemců dotací.

"Ochrana finančních zájmů EU je naprosto klíčová. Požadujeme větší transparentnost při vynakládání evropských prostředků, zlepšení spolupráce členských států v boji proti oligarchickým strukturám, proti střetu zájmů, podvodům a praní špinavých peněz," komentoval schválené usnesení místopředseda kontrolního výboru EP Tomáš Zdechovský.

Poslanci požadují také zavedení maximálních ročních limitů na zemědělské dotace, které by mohl získat jediný příjemce. U přímých plateb to má podle nich být půl milionu eur (12,2 milionu korun), u dotací z fondu rozvoje venkova pak dvojnásobek.

Výbor schválil usnesení poměrem hlasů 22 ku 4, dvojice poslanců se zdržela. Plénum o zprávě bude hlasovat patrně na březnové schůzi.