Evropa nemá nic. Kovy, bez kterých to nefunguje. Kdo je těží?

16.08.2022 9:32 | Ze sítí

K energetické transformaci, kterou požaduje Evropská unie, bude potřeba řada různých kovů, jako je kobalt, měď, nikl a další. Kde se tyto kovy těží? Evropa to není, jsou to asijské a africké země a také Čína. Záleží ovšem také na tom, kdo je těží. A i zde se nejvíce skloňuje Čína. Před tím, jaká je situace, varuje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Evropa nemá nic. Kovy, bez kterých to nefunguje. Kdo je těží?
Foto: Repro Youtube
Popisek: Zpracování kovů - ilustrační foto

Hlavními body zájmu jsou dnes energetické suroviny, jako je ropa, plyn či uhlí, díky kterým se může topit, vyrábět, péct a svítit. Nicméně, důležité jsou i jiné suroviny, ze kterých se tvoří komponenty pro elektroniku, elektrické sítě a baterie. Právě na ty se zaměřil hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil, který podotýká, že to budou právě kovy jako měď, kobalt, lithium, nikl a prvky vzácných zemin, které budou nezbytné pro případnou transformaci evropské energetiky.

Například kobalt, který se používá ve slitinách pro letecký průmysl a také v petrochemickém průmyslu, se ze 70 % těží v Demokratické republice Kongo, kde je také nejvíce zjištěných zásob tohoto kovu. Na druhém místě je Rusko. Jak také hlavní ekonom České spořitelny podotýká, je důležité, kdo kovy těží, komu patří doly, případně povolení k těžbě. Největší producenti jsou registrováni ve Spojeném království, ve Švýcarsku a v Číně. „Sídlo firmy v nějaké státě neznamená, že tento stát má kontrolu nad danou firmou. Takže je potřeba rozklíčovat finální vlastníky. A tady to začíná být zajímavé. Rozklíčovat jde jen 58 % trhu,“ podotýká Navrátil.

„Z toho, co lze rozklíčovat, tak Čína kontroluje 24 % celosvětové produkce. Glencore, firmu s největším podílem na produkci, vlastní rodina Glasenbergů z Jihoafrické republiky. Podíl Číny se podařilo rozklíčovat na minimálně 24 %,“ uvádí a dodává: „Evropa nemá žádné zastoupení. Společnost Eurasian, ačkoli je registrována ve Spojeném království, tak je pod kontrolou vlády Kazachstánu.“

V produkci mědi je dominantní Chile, po ní Peru a Čína. „Největšími producenty jsou však firmy ze Spojeného království, následované firmami registrovanými v Chile, Spojených státech a Mexiku; Čína je na pátém místě,“ upozorňuje Navrátil. Trh však není koncentrovaný, Čína ovládá „jen“ 11 %.

V produkci lithia převládá vzdálená Austrálie, kde se těží přes polovinu světové produkce. Pak opět Chile a Čína. Nicméně se ostatní země také snaží nalézt zásoby, tudíž se tato čísla možná změní. Koneckonců, lithium už v ČR jednou do voleb zasáhlo. Firmy těžící lithium jsou pak většinou registrovány v zemích, kde k těžbě dochází. „Čína kontroluje 33 % trhu. Evropa nekontroluje nic. USA mají teoretický vliv jen přes podíly drženými investičními fondy,“ uvádí Navrátil.

Největší producent niklu je Indonésie, těží se v ní okolo 40 % tohoto kovu. Následují Filipíny, které se nacházejí ve stejném regionu a třetím největším producentem je Rusko. „Sídla těžebních společností těžících nikl jsou rozptýlenější a v tomto případě nemá Čína významný podíl na kontrole společností,“ zjistil Navrátil.

Jiná je ovšem situace u prvků vzácných zemin. „Prvky vzácných zemin se široce používají ve výrobě špičkových technologií, od lékařských přístrojů až po vojenské obranné systémy. Jsou nepostradatelné při přechodu na čistou energii – celosvětová poptávka po nich poroste,“ upozorňuje hlavní ekonom České spořitelny. Největší zjištěné zásoby těchto prvků má Čína, následuje Vietnam a Rusko, které mají dohromady zhruba tolik co Čína. Podobně jako Rusko a Vietnam má také Brazílie, malé zásoby má také Austrálie a Indie.

„Na rozdíl od předchozích surovin má Čína značnou kontrolu nad těžbou i zásobami vzácných zemin. Čína také kontroluje velkou část zbytku řetězce. Je často partnerem v nových projektech zahájených v jiných zemích,“ varuje ekonom a dodává: „V porovnání s Čínou, která má buď velké zásoby, nebo kontroluje těžaře, tak Evropa a USA nemají silné postavení. To není dobrá zpráva.“

„Úzkým místem transformace se stanou materiály, respektive jejich cena. Proto budou klíčové programy na zajištění dodávek kritických surovin, strategické obchodní dohody a nákupy těžařů. Ale i výzkum a vývoj nových technologií s jinou/nižší materiálovou náročností,“ předpovídá.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: kas

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Budou se dít věci.“ Za covidu drceni v ČT i vládou, nyní oceněni. Čeští vědci tuší, co vyplave

5:00 „Budou se dít věci.“ Za covidu drceni v ČT i vládou, nyní oceněni. Čeští vědci tuší, co vyplave

Jednou z institucí oceněných Společností pro obranu svobody projevu se stalo Sdružení mikrobiologů, …