Jak Tuhý v televizi uvedl, že policie je od večerních hodin v kontaktu se všemi útvary a aktivizoval se především národní kontaktní bod proti terorismu. „Posílili jsme výkon služby na mezinárodním Letišti Václava Havla a také v některých obchodních centrech,“ popsal policejní prezident, jak na útoky reagují bezpečnostní složky s tím, že se klade důraz zejména na zdroje informací.

Tuhý se ale vyjádřil i k případnému zavření hranic, které v poslední době požaduje většina české společnosti. „Na to jsou dána mezinárodní pravidla. Nerozhoduje o tom policie, ale vláda, a to po jednáních s odpovědnými bezpečnostními sbory,“ uvedl a dodal, že se nyní při výcviku policie soustředí na to, aby zvládla podobné situace, které musely řešit jejich pařížští kolegové.

Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause je pak sice zvýšená bezpečnost na místě, ale asi se to nemusí přehánět, protože teď situace na nějakou dobu utichne. Důležité podle něj nyní bude získávání informací, aby se něčemu podobnému předešlo. „Měly by se vyhodnocovat materiály, které ještě nebyly vyhodnoceny nebo nebyly vyhodnoceny tak pečlivě,“ vysvětlil s tím, že se patrně ve všech zemích zvýší počet odposlechů a budou se kontaktovat informátoři.

• TÉMA: Teror v Paříži

Tajná válka, proti které nechce nikdo nic dělat

Dalším, kdo se k teroristickým útokům vyjádřil byl politolog Petr Robejšek, podle něhož je ve Francii poměrně dobrá struktura pro teroristické aktivisty, protože je tam nelze tak jednoduše rozeznat, na rozdíl od toho, kdyby byli například v Čechách. „Oni hledají co nejvíce prostoru, který jim pomůže k co největšímu masakru. Je tam obrovská síla komunity, protože se mezi pětadevadesáti procenty mírumilovných muslimů může skrývat několik desítek lidí, kteří ty činy prostě chtějí dělat,“ vysvětlil politolog, proč se Francie už letos podruhé setkala s nějakou teroristickou činností.

Podle něj jde teroristům jednoduše o to, jak co nejvíce ublížit Západu. „Je to jakási tajná válka, o které podle mě západní politici vědí, ale nic nedělají,“ rozčílil se Robejšek nad jednáním představitelů evropských zemí a ptal se sám sebe na to, kolik mrtvých ještě musí být k tomu, aby se Evropa konečně bránila.

„To, co se teď odehrálo, je možná definitivní konec Schengenu, a to, že Francie teď zavřela hranice, znamená jen potvrzení pro ty, jež stavěli ploty,“ naznačil politolog, jak to asi bude s hranicemi evropských zemí v blízké budoucnosti a dodal, že je nyní ohrožena i pozice německé kancléřky Angely Merkelové, která dlouhodobě bojuje za otevřené hranice.

Chybějí rozhodné činy

„Evropa si stále dělá potíže s tím, kdo je vinen, aby náhodou neublížila někomu jinému. Je třeba se ptát, co vlastně udělali ti mrtví. Po každých akcích jsou evropští politici otřesení, ale je důležité, aby začali jednat ve prospěch svých občanů,“ zdůraznil politolog, že i když znělo například odsouzení útoku německou kancléřkou hezky, tak chybějí ty rozhodné činy.

K teroristické akci, ke které se zatím ještě žádná organizace nepřihlásila, se nicméně vyjádřil i prezident Ruské federace Vladimir Putin. Ten podle zahraničního reportéra České televize Miroslava Karase útoky odsoudil a vyjádřil hlubokou soustrast i pomoc při řešení. Stejně tak nabídl francouzskému prezidentovi pomoc i čínský prezident.