Česká národní banka se zaklíná tím, že hlavním cílem její listopadové intervence je péče o cenovou stabilitu. Jaká je ale skutečnost? "ČNB si výrazně zvýšila zisk a vylepšila hospodaření, zatímco my všichni ostatní, ať už občané, nebo výrobci, jsme na tom prodělali. Velmi by mě zajímalo, kdo na tom kromě ČNB ještě vydělal," píše Michal Babák a pouští se do spekulací.

Babišovo přání se stalo realitou, je to náhoda?

"V září minulého roku se Andrej Babiš nechával slyšet v médiích, že by velmi uvítal zásah ČNB oslabením koruny. Netřeba zdůrazňovat, že by takový zásah Babišovu impériu pomohl. O dva měsíce později se Babišovo přání stalo realitou. Náhoda?" ptá se exposlanec.

Celé vyjádření Michala Babáka čtěte ZDE.

Napadá ho prý souvislost z dějin, kdy roku 1622 vzniklo v Čechách tzv. měnové konsorcium za účasti Albrechta z Valdštejna, holandského bankéře Hanse de Witte a Žida Baševiho, které dostalo za úkol vyřešit zadluženost státu a nedostatek oběživa.

"Za pomoci naloupeného stříbra, které překupoval Baševi, zvyšovali ražbu nekvalitní měny a tím mince znehodnocovali – devalvovali měnu. Podnik nakonec skončil státním bankrotem. Kdo však vydělal, byl Albrecht z Valdštejna, který ze zisku levně skoupil rozsáhlé majetky emigrantů a zkrachovalců. Nepřipomíná Vám ten scénář něco?" vznáší Babák závěrem otázku.