Volby prezidenta USA klepou na dveře. Jsou blíž, než si myslíte. Mnoho Američanů totiž využije možnost odevzdat svůj hlas dlouho před 5. listopadem. Případně budou hlasovat poštou. Server televize Fox News upozorňuje, že některé státy USA umožní oprávněným voličům odevzdávat hlasy již od 6. září.

Server televize Fox News upozornil, že v roce 2020, v roce covidové pandemie, 71 % voličů odevzdalo svůj hlas před volebním dnem, přičemž 30 % hlasovalo předčasně osobně a 41 % hlasovalo poštou. Některé státy začnou sčítat dříve odevzdané hlasovací lístky až po volební noci, což zdržuje zveřejnění výsledků.

Volební úředníci v USA zdůrazňují, že předčasné hlasování je bezpečné. Přepočítávání, vyšetřování a žaloby podané po volbách v roce 2020 neodhalily důkazy o rozsáhlých podvodech nebo korupci.

Na údajné slabiny předčasného hlasování a hlasování poštou poukazoval po minulých volbách Donald Trump, když je prohrál.

Jako první dostanou hlasovací lístky voliči v Severní Karolíně. Konkrétně 6. září. Během září pak možnost hlasovat otevřou i Pensylvánie, Georgie, Wisconsin, Michigan, Nevada a řada dalších států USA.

Možnost hlasovat předčasně v prezidentských volbách přichází nedlouho poté, co majitel Facebooku Mark Zuckerberg sdělil v dopise určeném kongresmanům Spojených států, že před volbami v roce 2020 Facebook upozadil informaci o aktivitách Huntera Bidena, syna současného prezidenta Joea Bidena, neboť si vedení společnosti nebylo jisté, zda jde o dezinformace vypuštěné např. ruskými tajnými službami. Informaci, že by mohlo jít o ruskou snahu ovlivnit prezidentské volby v USA, doručili do Facebooku agenti FBI. Takto to alespoň popsal Zuckerberg v dopise určeném Kongresu.

Podle amerického publicisty Michaela Shellenbergera, který v červnu tohoto roku navštívil Prahu, sám Zuckerberg předložil Kongresu důkaz o tom, že FBI ovlivnila minulé volby, za což by podle Shellenbergera měl někdo zamířit do vězení.

„Zuckerberg napsal, že FBI nás varovala před potenciální ruskou dezinformační operací o rodině Bidenových a Burismě před volbami v roce 2020,“ konstatoval Shellenberger a toto počínání označil za zločin. Odvolával se přitom na zákon Spojených států z roku 1939. „Zákon o odposleších a Hatchův zákon z roku 1939, který zakazuje federálním zaměstnancům používat svou oficiální autoritu nebo vliv k zasahování nebo ovlivňování výsledku voleb,“ prohlásil americký autor ve videu dostupném na sociální X.

FBI podle něj porušila zákon hned dvakrát.

Shellenberger má za to, že aktivity Huntera Bidena ve spojitosti se společností Burisma nejsou žádnou dezinformací, neboť již měla k dispozici notebook Huntera, ale agenti FBI přesto šli a varovali Facebook či tehdejší Twitter, že může být vypuštěna dezinformace o Hunteru Bidenovi. Očima Michaella Shellenbergera je toto první zločin.

Informace o Hunteru Bidenovi a společnosti Burisma uveřejnil New York Post. A tady podle Shellenbergera FBI porušila zákon podruhé, protože agenti z odposlechu právníka Rudyho Giulianiho věděli, že článek vyjde, a informovali o tom zástupce sociálních sítí s tím, že by mohlo jít o dezinformaci. Americký novinář tady připomněl, že zákon umožňuje používat informace z odposlechů jen v jednotlivých kauzách a není možné je vynášet ven i dalším stranám, což se z Shellenbergerova pohledu přesně stalo.

Proto by podle jeho názoru měl někdo jít do vězení.

In his new letter, Zuckerberg goes beyond what he told Rogan. He says FBI specifically warned of disinfo re: Hunter Biden & his client, Burisma, the Ukrainian nat gas company. It's hard proof that the FBI illegally interfered in the elections. Someone should go to prison for it. https://t.co/WxKnPOO3HG pic.twitter.com/CUTIs1J58Z

— Michael Shellenberger (@shellenberger) August 28, 2024

Jde přitom o informace, které Zuckerberg přiznal takřka čtyři roky po volbách v USA a jde o informace, které mohly ovlivnit průběh voleb.

USA Today naznačuje, že Trump by mohl volby prohrát i podruhé. Uveřejnil průzkum Suffolk University, podle kterého by krátce po nominačním sjezdu demokratů získala Kamala Harrisová 47,6 procenta hlasů oprávněných voličů, zatímco Trump by získal 43,3 procenta hlasů oprávněných voličů. Harrisové se tak povedlo něco, co Biden během své druhé volební kampaně nedokázal. Nikdy nad Trumpem v průzkumech nevedl.

USA Today však také upozornil, že nálady voličů se ještě mohou změnit.

Data z tohoto průzkumu naznačují, že Harrisová na svou stranu získává voliče ve věku 18 až 34 let, Hispánce i Afroameričany a pak také voliče s nižšími příjmy. V poslední jmenované skupině chce Harrisovou volit 58 procent voličů, zatímco Trumpa 35 procent voličů.

Chudším Američanům Harrisová na sjezdu demokratů slíbila, že jim jako prezidentka vytvoří nové ekonomické příležitosti.