Pandemie koronaviru, která počátkem března takřka vypnula celou zemi, zapříčinila i nutnost odkladu představení napjatě očekávaného knižního díla. Jméno Roberta Šlachty netřeba nikomu představovat. U jedněch budí respekt, obdiv a úctu, že sloužil spravedlnosti a nikdy se nenechal uplatit. U druhých naopak jeho jméno působí jako červený hadr na býka. 

Vhled do odhalování zločinecké činnosti v nejvyšších patrech politiky i byznysu nyní široké veřejnosti nabízí unikátní publikace, která je životní zpovědí toho, kdo mnoha lidem „zničil život“. Tedy viděno očima těch, kteří se ocitli ve „spárech“ ÚOOZ.

Povinná dezinfekce a roušky, přesto bylo ve čtvrtek večer přecpané první patro pražského Paláce knih Luxor, kde se konalo oficiální představení Šlachtovy knihy. Dorazil i novinář Josef Klíma, který s bývalým šéfdetektivem publikaci připravoval, a také kmotři knihy, spisovatelka Barbora Nesvatbová a herec Hynek Čermák, známý představitel seriálových policistů, ale i Radovana Krejčíře z filmu Gangster Ka.

Při setkání Šlachta vzpomínal na své začátky u policie i na složitou práci při výkonu služby na postu šéfa elitního policejního útvaru. Došlo i na nejznámější kauzu jeho kariéry, zátah na Úřadu vlády za doby premiéra Petra Nečase. 

Robert Šlachta reagoval na nedávné Nečasovo prohlášení, že Šlachta všechno podnikl jen kvůli tomu, že byl odmítnut s požadavkem na funkci policejního prezidenta. Podle Nečase tak jediným důvodem onoho zátahu a pádu vlády bylo to, že nevyhověl požadavku, aby se Šlachta stal šéfem policie.

„Petr Nečas je nepravomocně odsouzen za křivou výpověď, tohle všechno chápu jako způsob jeho obhajoby. On popisuje schůzku, která opravdu proběhla, a bavili jsme se o běžných věcech. Je ale naprosto absurdní, že bych já, který jsem byl zamilovaný do práce na ÚOOZ, volal pana premiéra a řekl si o nějaký post policejního prezidenta, a ještě za přítomnosti dalšího člověka. Navíc v situaci, kdy Ministerstvo vnitra měly ‚Veverky‘, tedy Věci veřejné. Takhle bych mohl vyvracet jednu věc za druhou. Beru to jako něco, co spolu stvořili dva lidi u piva. Plnili kýbl a ten potom vylili, nic víc,“ reagoval Šlachta.

Na dotazy publika reagoval až do vyčerpání, zájem byl mimořádný. Následně se ještě konala autogramiáda.