Středem pozornosti médií byla v posledních letech vodní nádrž Klíčava, která se nachází v areálu rozhlehlé lánské obory. Svahy přehrady i cesty kolem ní byly podle Lesní správy v katastrofálním stavu. “Po každém větším dešti byly cesta naprosto neprůjezdné, hrozilo nebezpeční a bylo nutné cesty prohrnovat traktory,” řekl Miloš Balák novinářům přímo v oboře.

Šéf Lesní správy Lány chtěl definitivně rozptýlit všechny pochybnosti a dokázat, že veškeré práce byly nejen nutné, ale proběhly zcela standardně a bez manipulací. Balák argumentoval, že v případě nečinnosti hrozily správci obory pokuty od České inspekce životního prostředí. 

Odmítl též, že by si potřebu rekonstrukce cest a břehů vodní nádrže bezdůvodně vymysleli. “O nutnosti provést tyto rekonstrukční práce bylo rozhodnuto ještě v době, kdy já jsem tu nebyl a kdy prezidentem byl pan Václav Klaus,” odmítl kritiku.

Balákovy argumenty podtrhuje i skutečnost, že Lesní správa Lány už v roce 2001 dostala pokutu od inspekce životního prostředí 750 tisíc korun. Sankce měla být udělena za nezajištění půdoochranné funkce lesa na levobřežních svazích údolní nádrže Klíčava. “Inspekce tehdy konstatovala, že v přestárlých porostech jsou nátrže hrozící plošným ujetím souvislé půdy do přehrady,” uvádí Balák.

Stavební práce byly nedávno dokončeny a prošly kolaudací. Na základě toho pozval ředitel Lesní správy Lány (což je příspěvková organizace Kanceláře prezidenta republiky, pozn.red.). Víc než desítka novinářů proto v lánské oboře strávila několik hodin. Balák média osobně provázel a obsáhle veškeré provedené práce komentoval a zdůvodňoval.

Novináři viděli i malý kamenolom u Klíčavské přehrady, z něhož pochází veškerý materiál, který byl při zpěvňovacích pracech použit. Ředitel Balák zdůraznil, že vše probíhalo na základě řádných povolení. “Částečnou těžbu jsme zahájili na základě povolení stavebního úřadu Nové Strašecí a Báňského úřadu. Zpevňovací práce kolem přehrady dozorovalo i CHKO Křivoklátsko, jehož je lánská obora součástí,” uvedl.

Bývalý lom, který na místě vznikl v padesátých letech při výstavbě Klíčavské přehrady a nebyl tehdy ani podle Baláka nijak oficiálně posvěcen, nebyl znovu otevřen a je prakticky ve stejném stavu jako před započetím stavby. Část, která byla pro potřeby stavebních prací odtěžena, je minimální a v těžbě by nemělo být dále pokračováno. 

“Dílo je provedeno v souladu s požadavky ochránců přírody tak, aby co nejlépe zapadlo do krajiny a umožňovalo co nejrychlejší zabydlení rostlinami a živočichy. Na celou stavbu vedle technického dozoru investora dohlížela i odborná komise, která byla složená ze zaměstnanců Lesní správy Lány, České inspekce životního prostředí, CHKO Křivoklát a Povodí Vltavy,” konstatoval šéf Lesní správy Lány Miloš Balák.