V pondělí byl prezident Petr Pavel na státní návštěvě Izraele. Sešel se podle protokolu se svým protějškem a vyjádřil podporu zemi, která vloni na začátku října čelila nevídanému teroristickému útoku hnutí Hamás, po kterém byly zajaty a odvlečeny stovky obyvatel.

„Jsem rád, že mohu říci, že Česká republika pokládá Izrael nejenom za svého přítele, ale také za strategického partnera. Jsme solidární s vaším právem bojovat proti terorismu a bránit své obyvatelstvo, zároveň nám ale záleží na civilních obětech, protože civilisté na obou stranách mají stejné právo být chráněni, a právě proto nás znepokojuje úroveň humanitární pomoci a přístup k humanitární pomoci,“ uvedl po jednání.

Byl to ale také prezident Petr Pavel, kdo ve svém novoročním projevu nabádal, abychom dali více prostoru mladé generaci a její energii, kterou společnost potřebuje.

Postoj mladé generace k Izraeli by přitom nejspíš některé překvapil.

Aktuální data poskytl průzkum provedený pro observatoř CEDMO na přelomu roku. Podle něj ve věkové skupině 25–34, tedy v generaci narozené v devadesátých letech, je názor, že Česká republika podporuje Izrael až příliš, rozšířenější než ve skupině, která se narodila v osmdesátých letech a v „devadesátkách“ chodila do školy.

Vzhled, jak se značná část mladé generace na téma dívá, může poskytnout třeba i způsob, jakým téma pojali v Cross Clubu. Kulturní centrum v pražských Holešovicích patří k vlivným „opinion makerům“, kde se prezentují aktuálně populární názory a témata.

Cross Club se prezentuje jako klub, bar, ale také divadlo, kulturní a alternativní centrum.

„Cross Club je jedinečně koncipované multikulturní centrum, které nabízí skutečnou kříženinu kultur, žánrů a přístupů uprostřed pražských Holešovic. Již dlouhá léta je nedělitelnou součástí pražské kulturní sítě, respektovanou nejen v Čechách, ale i v zahraničí,“ píše o sobě na webu.

Populární je jako centrum alternativní hudby a kultury obecně.

Dramaturgyní kulturních akcí je v Cross Clubu Nina Špitálníková, známá z televize jako expertka na Severní Koreu a z eurovoleb 2019 jako kandidátka Pirátů. Na Wikipedii se o ní můžete dočíst, že se „angažuje v aktivitách souvisejících s genderovou nerovností a s problematikou samoživitelek“, ale také že je vyznavačkou BDSM, sadistických sexuálních aktivit. Například bondage neboli svazování považuje po svých zkušenostech z Asie za druh umění.

„Shibari původně vzniklo v Japonsku jako mučicí technika a postupem času přešlo i do oblasti umění. Záleží, za jakým účelem ho člověk dělá. Můžete to zkoušet kvůli citovému propojení s partnerem, protože to je obrovský projev důvěry, vlastně mu tak dáváte své tělo. Anebo to může mít intenzivní sexuální podtext,“ vysvětlovala v roce 2015 svou vášeň, se kterou pronikla do seriálu IDnes.cz Lidé Česka.

Dramaturgie centra je outsourcována přes spolek PARADOX, jehož předsedkyní je právě Nina Špitálníková.

Konzervativní noviny nedávno na svém facebooku upozornily, že k tématu Izraele a Palestiny je v holešovickém kulturním centru pořádán workshop, mezi jehož účastníky vynikají organizace s názvy Prague 4 Palestine Youth, Sdružení Přátelé Palestiny, Mezinárodní hnutí solidarity a SAFE SPACE – feminismus a boj za životy lidí v Gaze.

Sdružení Přátelé Palestiny mimochodem organizuje na středu 17. ledna akci Stydíme se za vás, která má prezidentu Pavlovi sdělit do oken odmítavý postoj k jeho vystoupení v Izraeli. Ani výslovná zmínka o právu civilistů obou stran Petra Pavla před jejich hněvem neochránila.

Prague 4 Palestine Youth se zase anglicky ptá „milého pana prezidenta“, jaké to bylo potřást si rukou s válečným zločincem, čímž je míněn prezident Jicchak Herzog.

Všechny jmenované organizace pořádají nejrůznější akce prezentující palestinský pohled na blízkovýchodní kauzu.

Není to jediná akce pořádaná na podporu Palestiny v tomto klubu. Ve středu se zde bude pořádat benefiční koncert na podporu Lékařů bez hranic v Gaze pod názvem „Riot over river winter“.

Podpora Palestiny za veřejné peníze

Podle Lukáše Lhoťana, který byl v minulosti muslimem a později vydal několik otřesných svědectví, jak to v této komunitě i v ČR funguje, to ale není celkem nic nového.

„Podobné aktivity zde jsou dlouhé roky. Kdysi byly mnohem častější a byly i na akademické půdě, třeba UK, spíše v posledních letech naopak jich ubylo,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz.

A upozornil na starší text příslušníka židovské komunity Leo Pavláta, který popisoval situaci na přelomu tisíciletí, kdy se v západních médiích, s prvními náznaky i v těch českých, vážně debatovalo o situaci „skončení existence státu Izrael“.

Lhoťanovi ale vadí, že takto otevřeně jednostranné akce se konají v prostorách, které berou dotace z našich daní. Tam by se o určitou vyváženost usilovat mělo.

ParlamentníListy.cz daly Cross Clubu prostor k vyjádření, zda má na jejich akcích prostor i izraelský pohled na spornou otázku. Odpovědi jsme připraveni zveřejnit kdykoliv po publikování článku.

Pokud jde o zmíněné veřejné prostředky, Cross Club na svých stránkách uvádí, že byl příjemcem dotace od hlavního města Prahy ve výši dva miliony korun v roce 2015. Jiná veřejná podpora v posledních letech skutečně dohledatelná není.

Finta ale může spočívat v prostředníkovi v podobě spolku PARADOX, který do klubu dodává dramaturgii na klíč. Od svého vzniku sídlí na adrese klubu v Plynární ulici na Praze 7 a z jeho výročních zpráv vyplývá, že klub je též jeho dominantním, patrně i jediným klientem. V roce 2020 dokonce klub přes spolek čerpal covidovou dotaci.

Poslední zveřejněná účetní závěrka spolku PARADOX z roku 2022 hovoří o provozní dotaci ve výši 1 866 000 korun. Rok předtím to bylo 749 tisíc korun.

Podle registru dotací má celková výše těchto příspěvků od roku 2012 činit 4,6 milionu korun. Třeba v červenci 2021 částka 200 tisíc korun na festival Cross Sounds, měsíc předtím 115 tisíc na mezinárodní festival performance artu Performace Crossings 2021. Obě akce se konaly v Cross Clubu.

Tématu Palestiny se ale věnují i jiné progresivní názorové skupiny podporované z veřejných peněz. Již jsme psali o webu Druhá směna, který pod heslem „Chceme spravedlnost v kuchyni i v celé společnosti“ propaguje primárně likvidaci tradičních rodinných stereotypů, ale věnuje se všem dalším liberálním agendám. Jeho autorky totiž razí názor, že tradiční rodina, kapitalismus a třeba i kolonialismus jsou provázané problémy.