„Myslím, že jsme viděli setkání u prezidenta, který chce být aktivním a vstupovat do politické debaty a hledat konsenzus tam, kde je možný. A protože sám si určil, nebo se dohodli s předsedou vlády, že bude mít na starosti politiku v rámci NATO, reprezentaci České republiky v rámci NATO, tak se bavili zejména o mandátu směrem k příštímu summitu NATO ve Vilniusu a pak k těm evropským otázkám, které se nabízejí. A že to bylo jednání smírné," poznamenal Eichler.

„To, co se od prezidenta dá čekat, je, že bude hledat prostory pro jednání nejenom v kruhu předsedy vlády, předsedy nejsilnější opoziční strany, ale třeba i v kruhu neziskových organizací, nebo i v kruhu širšího spektra odborníků na témata, která jsou klíčová. A já si nemyslím, že to vždy musí být téma, kde je shoda, ale může to být formulace nějakého obecného směru. To znamená, je-li téma energetika, jistě je to nějaké velké téma, protože energetická transformace je velké téma, a je důležité nehádat se o to, jestli budeme jezdit se spalovacími motory, nebo bez nich a jestli tato nebo onaká specifikace v normě Euro 7 je vhodná, či nevhodná, ale hledat ten směr toho posunu. Ty kroky pak může operacionalizovat vláda/jednání v Poslanecké sněmovně. A může se to týkat samozřejmě klimatické krize, ale pokud jsme tady narazili na to, že na té schůzce se nejednalo o konsolidačním balíčku, tak se to může týkat fungování státu. Protože je zcela zjevné a viditelné, že stát z řady viditelných důvodů - dá se to na řadě příkladů ukázat - neplní své základní úlohy. A prezident může říct: Přátelé, já vidím, že ten stát nefunguje, z nějakého důvodu se dostal do systémové krize - a teď se pojďme bavit o tom, jak má vypadat ten nový stát, například na konci mého mandátu, ať to překračuje váš mandát," zmínil Eichler.

Neměli bychom ale očekávat od prezidenta republiky, když už si vytknul jako cíl, že chce nějakým způsobem spojovat, otupovat hrany, že bude vybírat témata, která jsou klíčová a za druhé velice sporná? „Asi by nebylo dobře, aby se o to pokoušel hned na začátku. Aby začínal debatu o smíru konfliktem. A on přichází - a vezměme si, jak v prezidentské kampani se řešilo, jestli by Andrej Babiš pomohl nebo nepomohl napadenému Pobaltí nebo Polsku v případě nějakého válečného konfliktu. A tady vidíme, že ta debata do velké míry byla daná tou vypjatou situací prezidentské kampaně, ale trochu to byla mýdlová bublina. Protože ve chvíli, kdy se ti tři lidé postaví vedle sebe, tak říkají: Ano, my na 99 procent věcí z té strategie máme společný názor. A mandát sice pro NATO bude dopracován, ale my v tom nevidíme žádný problém, že dopracován bude," dodal Eichler. 

Prezident republiky za sebou nemá reálnou politickou sílu v podobě nějaké parlamentní silné strany. Jakou slabost, nebo váhu mají jeho kroky, které organizuje? „Ty kroky jistě mají váhu. Je to nejvyšší představitel státu, vytváří nějaký prostor pro dialog, v tomto případě mezi vládou a opozicí. A on se sešel s těmi představiteli ekologických organizací, ženských organizací, vyjíždí do regionů, které jsou strukturálně postižené. A tato témata může přenášet do politické debaty. A my jsme na to nebyli deset let přinejmenším zvyklí. V případě Miloše Zemana se to zpravidla nedělo, zvláště ne v jeho druhém mandátu, a nyní tady zase máme prezidenta, který s těmi vstupy bude přicházet. A třeba časem si střihne i nějaký rudolfinský projev a bude říkat: Ale, přátelé ve vládě, stát vám nefunguje, měli byste s tím něco udělat," sdělil Eichler a připomněl tak projev Václava Havla a jeho kritiku vlády Václava Klause v 90. letech.