Občanští demokraté si nové vedení zvolí na lednovém kongresu. Svolali ho poté, co ODS ve sněmovních volbách získala jen 7,72 procent hlasů, a zaznamenala tak nejhorší výsledek ve své historii. V souvislosti s funkcí šéfa ODS bývá skloňováno také jméno Miroslavy Němcové. Úřadující šéf Martin Kuba, který se z prvního místa jihočeské kandidátky nedostal do sněmovny, na předsedu kandidovat nechce. O některé z míst ve vedení strany by se mohli ucházet například i bývalý pražský primátor Bohuslav Svoboda či někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Fialovu kandidaturu do čela ODS podporují kromě brněnské i další stranické organizace, například břeclavská nebo ostravská.

Fiala však zdůrazňuje, že pouze výměnou předsedy ODS své potíže nevyřeší. "Nechci být maskou, kterou si nasadí stará ODS. Tu výzvu mohu přijmout, jen když budu cítit, že za ní je opravdová touha po změně na všech úrovních strany," uvedl.

Připustil, že je překvapený, jak velké podpory se mu z řad členů ODS v těchto dnech dostává. Vidí v tom jejich motivaci problémy strany řešit. Opakovaně uvedl, že se chce podílet na nutných změnách. "Ale současně je důležité říct, že nejsem žádný mesiáš, který se postaví do čela a tím se to vyřeší. Problémy ODS jsou dlouhodobé a hlubší a bez vůle ke změně a každodenní práce napříč ODS se neposuneme dál," zdůraznil.

Ani před volbami Fiala nevylučoval, že do ODS vstoupí

Fiala vedl v předčasných volbách jako nestraník jihomoravskou ODS. Přestože pro ODS znamenaly sněmovní volby citelnou ztrátu voličské podpory, Fiala patřil k jejím neúspěšnějším kandidátům. Získal 11.372 preferenčních hlasů a byl zvolen poslancem.

Již před volbami nevylučoval, že do ODS vstoupí, protože je mu programově dlouhodobě blízká. Po volbách se stal členem místní organizace ODS Brno-střed, která je se svými 2000 členy největší místní organizací strany na Moravě. Fiala zdůrazňuje, že cílem ODS nyní musí být přijmout takové změny, jimiž si strana získá ztracenou důvěru veřejnosti.

Devětačtyřicetiletý Fiala je profesorem politologie, po dvě funkční období (2004-2011) stál v čele brněnské Masarykovy univerzity. Od loňského května do července byl ministrem školství ve vládě Petra Nečase (ODS).