Současnému předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému končí desetiletý mandát v srpnu 2023. Prezident Zeman se ale nechal slyšet, že uvažuje o jmenování jeho nástupce ještě před lednovými prezidentskými volbami.

„Končící poslanci či senátoři nemohou uspět s pokusem natáhnout svůj politický vliv a uplatnit svá oprávnění spojená s mandátem daleko za jeho konec. To by bylo v příkrém rozporu s ústavním principem vlády na vymezený čas. Je to tak samozřejmé, že ani není třeba, aby Ústava či zákon o volbě prezidenta republiky obsahovaly výslovný článek či paragraf o tom, že to není možné. Samozřejmosti v ústavách a zákonech upravovat zpravidla netřeba,“ řekl předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) Tomáš Langášek.

Langášek tím odůvodnil rozhodnutí NSS vyřadit z boje o Hrad na poslední chvíli jednu z kandidátek Denisu Rohanovou.

V době, kdy se diskutuje o Zemanových pravomocích v souvislosti s případným předčasným jmenováním předsedy Ústavního soudu, může jít i o signál směrem k Hradu, že Zemanův zvažovaný postup by mohl být shledán jako protiústavní.

Podle premiéra Petra Fialy, případné jmenování nového předsedy Ústavního soudu prezidentem Zemanem by bylo zřejmě postoupeno k soudnímu přezkumu „Nejlepší by bylo se takové situaci vyhnout a nechat jmenování předsedy Ústavního soudu na nově zvoleném prezidentovi,“ řekl Petr Fiala.

Prezident Miloš Zeman nedávno v rozhovooru pro Radiožurnál naznačil, že by ještě během mandátu mohl „dopředu“ jmenovat předsedu Ústavního soudu. Tato pravomoc náleží prezidentovi, ale musí přitom vybírat z patnáctky jeho soudců, nemůže jít o osobu zvenku.

Miloš Zeman na začátku svého mandátu na deset let jmenoval Pavla Rychetského, který již předtím jeden desetiletý mandát v čele Ústavního soudu vykonával. Dokonce prezident velmi otevřeně naslouchal jeho návrhům na soudce. S Rychetským, který byl na přelomu tisíciletí ministrem a místopředsedou jeho vlády, měl dlouhodobě přátelské vztahy.

Tehdy Rychetský sliboval, že nemá v úmyslu setrvávat ve funkci celé desetileté období, ale maximálně dva roky. Nakonec mandát nejspíš absolvuje celý. Z třiceti let existence Ústavního soudu tak většinu času stál v jeho čele právě tento jurista.

Později se ale vztah obou pánů zhoršil po několika sporech. Dnes patří Pavel Rychetský k nejostřejším kritikům Miloše Zemana.

I jeho nápad se jmenováním nového předsedy tribunálu „dopředu“ Rychetský hlasitě odsoudil. „Obecně platí princip, že ke jmenování ústavního činitele dochází v okamžiku, kdy je příslušná funkce uvolněna,“ řekl pro Respekt. K této otázce se podle něj již vyjádřila řada odborníků. Odkázal na Josefa Baxu z Nejvyššího správního soudu a Jana Kyselu, tajemníka komise Senátu pro Ústavu.